Skoro se mi nechce věřit, že je tomu již čtyři roky, kdy jsem začal řešit zdravotní problémy pomocí Paleo / lowcarb přístupu. A jak jste si asi všimli, poslední měsíce jsem moc nekomunikoval a zaměření na rodinu (dvě děti) a práci/cestování si vybrali svou daň v podobě komunikačního embarga na tomto blogu. Priority byly a jsou aktuálně trošku jinde, přesto jsem vás chtěl informovat o průběhu mého několikaletého experimentu a zvolil jsem k tomu formu videa - tentokrát s Jardou Homolkou, kde jsme se vedla Palea a nízkosacharidové diety rozpovídali i o důležitosti limitů a hranic. Ačkoliv všichni chceme být zdraví a mít neomezené možnosti, občas to může být na škodu.
Teď jsem měl možnost si užít situaci, kdy jsem plně zdráv a zároveň jsem mohl opustit vody definované zmíněným dietními přístupy. A o tom, jaké to mělo následky, se dozvíte v 12. epizodě podcastu Bistro Digital.
Od začátku tohoto roku mám možnost příspívat do Forbesu a pokud vás zajímají témata, na která se zaměřuji, můžete si mé články stáhnout zdarma v PDF. Další budu postupně doplňovat.
Pokud trochu sledujete dění kolem stravování, asi jste si všimli toho, že paleo a ketogenní dieta se párkrát mihla médii (článek v Respektu a pořad v ČT24) a Fórum zdravé výživy na dietu zareagovalo malinko útočnějším tónem, než bych očekával, tak mi nezbývá, než přidat vlastní reakci.
Jen rychlý update z hlediska mého stavu:
Kompletně bez jakýchkoliv léků na ulcerózní kolitidu - vysadil jsem je před pár týdny (Pentasa, Salofalk), upřímně, toto není rozumný tah, ale v rámci experimentu jsem se rozhodl vyzkoušet, zda dokážu fungovat bez nich. Toto prosím nedělejte/nezkoušejte, není to nic, co bych doporučoval, korektní cesta je dostat se do remise a brát i výše uvedené léky, které oproti původní léčbě mají minimum vedlejších účinků a mohou remisi prodloužit.
Za pár týdnů tomu bude rok, kdy jsem kompletně v remisi a bez biologické léčby, imunosupresiv a kortikoidů.
Jsem schopen pracovně zvládat mnohem větší zátěž, než dříve - hodně v posledních měsících cestuji (to u mě dříve zpravidla vyvolalo relaps) a to jak po Evropě od Velké Británie po Itálii, tak jsem zvládl i dvě návštěvy Egypta, týdenní pobyt v Indii (!) a Dubaji. Až na občasné "podvádění" a zkoušení, jak mé tělo reaguje na původní stravu se držím plánu - tzn. Paleo v kombinaci s minimem sacharidů.
Pracovně nejnáročnější období mého života, cestovaní, i vyšší úroveň stresu, na druhou stranu určitě nejuspokojivější práce, kterou jsem kdy dělal.
Váha stále kolem 80 Kg - 82 Kg, cca 10-12 procent podkožního tuku, přestože jediný sport, kterému se nyní věnuji, je chůze a hraní si se synem.
Jediné, co aktuálně "beru" jsou probiotika. Jednou jsem musel nasadit antibiotika na střevní problémy po cestě ze zahraničí. Ani tato situace nevyvolala relaps a návrat nemoci.
A abych vás dostal do obrazu posledních dnů, zde jsou odkazy:
Článek na Fórum zdravé výživy (včetně screenshotů z Respektu) reagující na text z Respektu
A níže najdete mou druhou reakci v podobném duchu, jako ji uvedlo Fórum zdravé výživy:
Vážený pane Kohoute,
děkuji za vaši reakci, pokusím se jen doplnit můj pohled, který asi z mé původní reakce nebyl zřejmý (je vysvětlen více v článcích, na které odkazuji).
V době relapsu, kterým jsem procházel, jsem nasadil Paleo stravu kombinovanou s ketogenní dietou, tzn. vyřadil jsem řadu potravin (viz můj předchozí text) a sacharidy snížil na cca 50 gramů. V těch 50 g jsem denně mel trochu ovoce (zpravidla zralý banán, navíc tepelně upravený) a nebo vařenou zeleninu (mrkev a podobně). Zbytek opravdu tvořil především tuk a bílkoviny (bílkoviny v rozumné míře - souhlasím s tím, že vysoký příjem bílkovin je nebezpečný). Až po zlepšení jsem začal přidávat zeleninu (tzn. v posledních měsících), kdy jsem byl bez kortikosteroidů, biologické léčby či imunosupresiv. Ale cca 18 měsíců má strava byla jenom ketogenní s minimem sacharidů. "Přežil jsem to" a nyní jsem bez jakýchkoliv léků a stále v remisi.
V mé předchozí reakci jsem se snažil vysvětlit, co Paleo je, ale jak vidíte výše (nebo v odkazovaných článcích), můj postup byl kombinován s podle vás "extrémním přístupem" z hlediska ketogenní diety. Tím zřejmě došlo i k protimluvu, který uvádíte ve své reakci. Pevně věřím, že toto můj postup vysvětluje lépe a že v mé reakci již nenacházíte body, které si protiřečí, pokud ano, rád se pokusím dovysvětlit.
Co se placeba týče, pojďme si přesněji rozebrat, co se stalo a jak by muselo placebo zafungovat:
Cesta A
Stravuji se podle vašeho doporučení, má strava má dostatek sacharidů, jím netučná masa (což je opravdu způsob, kterým jsem se stravoval). Přesto, že se stravuji takto dobře a podle obecných doporučení ulcerózní kolitida se u mě objevila a během několika let jsem byl nucen podstoupit řadu léčeb, které jsem uvedl výše. Když jsem poprvé dostal Humiru (biologickou léčbu, pozn. pro čtenáře), věřil jsem, že konečně mé trápení skončilo. Četl jsem úžasné věci o tom, jak biologická léčba pomáhá a opravdu jsem věřil, že toto je konec mého boje s kolitidou a že konečně začnu normálně žít. Z hlediska víry jsem byl opravdu nastaven na to, že biologická léčba je to správné řešení. Co se reakce na stravování týče, stále jsem měl trávicí problémy, navíc má váha se pohybovala mezi cca 95kg až 72kg podle stavu, v jakém jsem se nacházel. Když jím stravu postavenou na sacharidech, začnu nabírat a buďto se musím krotit v jídle, hodně sportovat, nebo akceptovat danou situaci a přibírat.
Cesta B
Kompletní zánět tlustého střeva a vyzkoušení diety, která mi přišla extrémní (kombinace paleo a ketogenní diety), ale přeci jenom jsem v ní nacházel určitou logiku a rozhodl jsem se ji zkusit. Šel jsem proti řadě doporučením, které na vašem webu uvádíte, navíc, jsem podle vás touto stravou způsobil to, že v mém těle došlo k přemnožení hnilobných bakterií, takže mé tělo muselo bojovat nejenom se zánětem tlustého střeva, ale navíc jsem mu podle vás dával ještě více zabrat touto stravou. "Paradoxně" došlo k tomu, že po tom, co jsem dojedl jakékoliv jídlo jsem necítil trávicí problémy, má váha se ustálila na 80-ti kg a procento podkožního tuku se pohybuje kolem 10 - 12 procent. Což jsem u stravy postavené na tuku nečekal.
Abych to shrnul - placebo efekt musel bojovat nejenom s extrémní dietou, které jsem opravdu věřil méně, než biologické léčbě, ale navíc ještě musel nejenom nemoc zastavit, ale její chod ještě obrátit a bojovat navíc s přemnožením hnilobných bakterií. To vše mé tělo zvládlo a během 30-ti měsíců mě dostalo do remise, která trvá více než 11 měsíců a do stavu, kdy neberu ŽÁDNÉ léky na kolitidu.
Pokud se z hlediska pravděpodobnosti na dvě varianty výše podívám, přijde mi přeci jenom pravděpodobnější, že změna stravy je ten faktor, který pomohl. Víra v uzdravení byla větší v první variantě a placebo efekt by v druhé cestě musel bojovat přeci jenom více, než u varianty první. Přesto ale tuto možnost nezavrhuji ji. Považuji ji za nepravděpodobnou, ale samozřejmě možnou.
A to z prostého důvodu - já, stejně jako vy, nevím, jak toto autoimunitní onemocnění vzniká a jediné, co můžu tvrdit, že z vlastní zkušenost, kterou jsem získal, mě osobně přijde pravděpodobnější, že jsem se vyléčil pomocí změny stravování. A upřímně, ani vy ani nikdo jiný nemůže tvrdit, že to, co jsem podstoupil nemůže fungovat. Neexistuje studie, která by váš argument podpořila. Existují studie, které mohou podpořit vaše doporučení, ale to neznamená, že vylučují variantu, kterou jsem vyzkoušel já. Upřímně, toto je reakce, kterou bych očekával (respektuje aktuální stav):
Ne zcela vhodně bohužel působí text ve vašem článku:
Nelze vyloučit, že kdyby si daný pacient například ovázal levé koleno červenou nití, třikrát denně obešel dům a vzýval různá božstva, došlo by k podobnému výsledku.
Nelze to určitě vyloučit, ale kolik pacientů jste již pomocí červené nitě vyléčil? Dostali se z podobné situace jako já? A kolik udělalo stejný pokrok jako já pomocí doporučení, která uvádíte?
Pokud přesto placebo teorii věříte více, než změně stravování, proč není tato léčba více využívána? Pokud má takové účinky, určitě je to levnější a šetrnější varianta, než finančně náročná léčba pomocí léků.
Netvrdím, že to, co jsem udělal je léčba pro každého, jen se snažím respektovat, že možná každý pacient, každý člověk má určité předpoklady k tomu, co mu z hlediska stravy dělá a nedělá dobře a je sice hezké, že studie, které uvádíte, doporučují pacientům vyšší příjem sacharidů, ale pokud takto začnu jíst a po týdnu se necítím zdravotně dobře, opravdu se mám držet vašeho doporučení, nebo se stravovat tak, abych se jednoduše cítil dobře?
Pokusím se vám dát jiný pohled na to, proč tato strava zafungovala:
Paleo je, jak jsem vám psal již dříve, postaveno na pokud možno čerstvých, neprůmyslově zpracovaných potravinách a na vyřazení těch potravin, které mohou vyvolat nesnášenlivost. Není to pojídání syrového masa ani o změny vizáže do podoby pračlověka. Ta myšlenka je opravdu jednoduchá. Podobného cíle jste schopen dosáhnout pomocí testu protilátek IgG či IgA, jak jste uvedl ve svém textu a je to samozřejmě jedna z cest, otázkou je, zda stoprocentní. V každém případě pokud člověk nasadí paleo na pár týdnů a zjistí, že se cítí lépe, pravděpodobně jedna ze složek potravy mu pravděpodobně přitěžuje a tím pádem i tělo musí vedle například nemoci řešit i tento stav. Z mého pohledu mi Paleo pomohl právě v tom, že jsem např. přestal jíst pečivo a přesto, že nemám celiakii či alergii, cítím se lépe. A zároveň poznám (nejenom na trávení, ale kompletně na tom, jak se cítím), pokud např. na dva dny zkusím pečivo do stravy přidat.
Co se týče ketogenní diety, zde je více pohledů. Osobně jsem vycházel z práce rakouského Dr. Wolfganga Lutze a jeho knihy Life Without Bread, který tímto způsob v druhé polovině 20. století léčil pacienty řady civilizačních chorob. Nebojte, není to šarlatán, jen jako lékař tento postup (omezení sacharidů) praktikoval několik desítek let se zajímavým úspěchem (mě rozhodně přijde zajímavý). Nepovažoval za správnou teorii Dr. Ancel Keyse o nebezpečí tuku (Seven countries study), která samozřejmě ovlivnila to, jakým způsobem se dnes stravujeme a jak low-fat potraviny zaplavily celý (západní) svět. Naopak, problém v tomto způsobu stravování viděl v tom, že velké množství sacharidů dává lidské hormony mimo rovnováhu a tím dochází k nemoci - zde byl na vině samozřejmě především inzulín. A tento problém řešil právě tím, že omezil sacharidy na cca 72 gramů denně. Je toto více nepravděpodobné než vaše teorie s placebem? Nebo je to méně nepravděpodobné?
Přesun k vysokosacharidovému stravování můžete vidět kolem sebe a nezdá se mi, že by zdravých (a štíhlých) lidí přibývalo. Mimochodem, v časopisu Respekt, který původním textem kritizujete, vydal text i na téma cukru, pro případ, že byste chtěli reagovat, zde je odkaz.
Samozřejmě existují i další teorie, ke kterým Dr. Lutz neměl přístup, vzhledem k tomu, že tento postup praktikoval již před cca 40 - 50-ti lety. Jak jste sám uvedl, ketogenní dieta je zajímavá v tom, že přepnutí organizmu z využívání glukózy jako paliva využívá tuk/ketony a tím zároveň dochází k jiným procesům v mozku, což pomáhá např. u pacientů s epilepsií. A zde je zajímavý pohled, pokud tuto změnu dáte dohromady s aktuálními výzkumy o spojení a vzájemném ovlivňování mozku a trávení - tzv. "Brain - gut axis". A nemůže právě ketogenní dieta tím, jak vedle inzulínu, samozřejmě, ovlivňuje i práci mozku, zároveň ovlivňovat i mikroflóru a trávení, jako takové? Moc hezký text na toto téma vyšel tento listopad v Nature (nepojednává o ketogenní dietě, ale právě o vzájemném ovlivňování mozku a trávení ale i psychiky):
Čili nakonec by toto mohla být práce mozku, ale na trochu jiné úrovni, než postavené na víře a placebu. Opět, je to teorie, asi zde nevyřešíme, kdo má pravdu, ale upřímně, pro mě byl v tomto případě důležitější výsledek. Nejzajímavější na ketogenní dietě je ten fakt, že když se na ní adaptujete, vaše tělo a především mozek, opravdu funguje subjektivně jinak. U mě to konkrétně znamená, že se dokáži lépe koncentrovat, soustředit se na to, na čem pracuji a i lépe fungovat pod tlakem / ve stresu. A když je k tomu bonus v podobě stabilní váhy a omezení pocitu hladu, tzn. můžu se najíst tak, jak mé tělo potřebuje, nepřijde mi to vůbec jako špatná cesta.
Od Fóra zdravé výživy bych očekával nadhled a (ano) kritický, ale na reálných základech a důkazech postavený názor, který dokáže respektovat to, že když něco nevím, jsem schopen zvážit i jinou variantu (nebo možná ze své pozice iniciovat studii, která vaše důkazy podpoří). Pokud je cílem FZV informovat čtenáře o výživě, pak byste na stránkách spíše měli uvést, co Paleo doopravdy je (eliminační dieta, která není postavena na přejídání se masem) a vysvětlit, co to je ketogenní dieta a kde se například používá. Článek, který jste publikovali, mi spíše připadá jako hon na čarodějnici a strašáka, který nezapadá do běžně platného schématu, než jako snaha o objektivní pohled.
Pro doplnění, zde je literatura, kde jsem se inspiroval a podle webu autorů a reakcí čtenářů najdete více pacientů, kterým změna stravy pomohla:
mým cílem bylo vysvětlit to, co paleo je, co je ketogenní dieta a popsat jak jsem postupoval a proč se domnívám, že placebo není jediné možné vysvětlení. To, co mě k článku popudilo byla neakceptace jiného vysvětlení, než je zmíněné placebo a to, že celý postup byl přirovnáván k: “Nelze vyloučit, že kdyby si daný pacient například ovázal levé koleno červenou nití, třikrát denně obešel dům a vzýval různá božstva, došlo by k podobnému výsledku”.
Neočekávám, že lékaři budou svým pacientům doporučovat postup, který jsem nastínil, stejně tak si plně uvědomuji, že špatné pochopení toho, co zde předkládám, může mít pro pacienta nepříjemné důsledky (stejně jako západní strava postavená na fast foodech, například). To, co mě mrzelo, byla nulová akceptace jiného pohledu a degradace jiné cesty. A samozřejmě nerespektování toho, že nikdo z nás neví, co je příčinou autoimunitních onemocnění, tudíž je i hledání léku v úrovni hypotetické, nikoliv zcela přesné a definovatelné.
Nepochybuji o tom, že se svým pacientům snažíte pomoci a nedovolil bych si toto znevažovat. Pokud se Vás můj příspěvek dotkl a berete jej jako urážející, pak mě to mrzí, toto opravdu nebylo mým cílem.
Pokud vás ještě nepřestala bavit moje bitva s větrnými mlýny (média a obecné, zažité pravdy) a zároveň vás zajímá, jak pokračuje můj stravovací experiment po dvou letech, mám pro vás rychlý update.
Naposledy jsem psal začátkem roku, kdy se mi podařilo kompletně z léčby vyřadit kortikosteroidy, imunosupresiva a biologickou léčbu. Tento stav se naštěstí nezměnil a já jsem po celou dobu zůstal v remisi bez potřeby navštívit nemocnici nebo vracet jakýkoliv z výše uvedených léků do mého života. Co se stravování týče, držím se stále Paleo / Lowcarb experimentu a tuky stále tvoří hlavní složku toho, co jím. I přesto, že činí cca 60-70 procent příjmu energie, neomezuji se v jídle, tak váha zůstává na 80 Kg / podkožní tuk kolem 10 %, když chci s váhou jít nahoru, potřebuji zvýšit příjem sacharidů. To vede k tomu, že jednak vystoupím z ketózy a metabolismu začne preferovat glukózu jako primární palivo, jednak se dostávám do situace, kdy v průběhu dne cítím výkyvy hladu (reakce inzulínu na přijaté cukry) a dochází k neustálé potřebě jíst něco sladkého. A to mi absolutně nevyhovuje z pohledu toho, jak se cítím.
Zajímavé je, že to, co jsem bral primárně jako extrémní způsob stravování, který dodržuji proto, abych se uzdravil, ale vnitřně mi to spíše připadalo jako omezení, dnes cítím obráceně. Strava, která má hodně tuků (těch správných tuků), normální porci bílkovin (takže se nepřejídáte masem) a minimum sacharidů (cca 50 gramů, především zelenina, lesní plody, trochu ovoce), mi sedí úplně nejlépe.
A protože obecná představa je, že Paleo = jíst syrové maso a chovat se jako pračlověk a Lowcarb = překyselení organizmu a pravděpodobně brzké úmrtí, protože přece tělu nedávám dostatek energie z cukrů, rozhodl jsem se společně s Jirkou Zemanem na toto téma natočit společný podcast a trochu vysvětlit, kde je rozdíl mezi Paleo a Lowcarb a jaké nesmysly občas na toto téma můžete slyšet.
A ještě pár detailů k posledním šesti měsícům:
Nebylo potřeba zvyšovat dávku léků
Celou dobu jsem v remisi, tzn. nemoc nepropukla
Zkoušel jsem projít několika situacemi, které v historii zahájily relaps a zhoršení - cestování bylo jedním z těch faktorů, který mi zrovna nepomáhal, časový posun, jiná strava a podobně - naštěstí jsem přežil návštěvu jak USA, tak především Egypta (tohle pro mě vždy znamenalo začátek relapsu) a snad stejně přežiji i Indii a Egypt v září)
Pomalu zkouším sport - i fyzická zátěž je prvek, který historicky pro mě znamenal zhoršení (fyzický stres) - test v ringu dopadl dobře :) a stejně tak první pokus jít si zaběhat.
Zdravotní prohlídka skládající se z cca sedmi vyšetření také dopadla dobře a já u leteckého lékaře získal povolení vyskočit z letadla. Už jen protnout volný čas se správným počasím. Uvidíme, jak hladina stresu před výskokem zamává s mým zdravím.
Pokud jsem se něčemu za ty dva roky naučil, je doopravdy klíčové najít, co z hlediska jídla vyhovuje mému tělu (což se může lišit pro každého z nás) a toho se držet. Z mého pohledu také věřím tomu, že z hlediska váhy a hubnutí hraje větší roli to, co jíte, než to, jak moc se hýbete.
První setkání s Jardou bylo o řadě různých témat, druhý díl jsme pojali trochu více specificky a zaměřili se na SPOKOJENOST. Jste spokojení? A co to vlastně znamená? Těším se na reakce. Bistro digital je dostupné i v iTunes (věřím, že během pár hodin v sekci Podcasty) a i v podobě RSS (video a audio verze):
Asi pro vás není překvapením, že mě podcasting baví a k Digitu jsem postupně přidal Snídaně s Tomášem Hajzlerem a teď mám pro vás další koncept rozhovorů, tentokrát s Jaroslavem Homolkou. Je to naše první společné sezení před kamerou a přesto, že téma ještě hledáme (nebo je možná hodně rozvádíme), narazili jsme na několik myšlenek, které mne zaujaly a budu se k nim muset určitě postupně vracet.
Jarda má mnohaleté zkušenosti nejenom se sportovním koučinkem, ale i s osobním rozvojem a leadershipem.
Na téma Paleo stravování jsem již napsal pár článků a vysvětlil jsem hypotézu, na které je Paleo postavené. Ale hypotéza je málo. Když potřebujete prokázat, že něco funguje, potřebujete data. Data a výsledky, které můžete ohodnotit. A o tom se zkusím rozepsat dnes. Pokusím se předložit pár důkazů a výsledků, jak na mě Paleo a lowcarb (ketogenní dieta) zafungovala z pohledu autoimunitní nemoci (ulcerózní kolitida - chronický zánět tlustého střeva). S paleem jsem začal před 18ti měsíci a od té doby jsem si vedl poznámky o tom, co jsem jedl & jak jsem se cítil. Dále jsem si i do historie zpracoval graf toho, jaké léky jsem bral a kdy jsem měl relapsy (to jsou ty okamžiky, kdy se nemoc probudí a vy se snažíte dostat zpět do remise, čili klidového stavu nemoci). Jak podle materiálů uvidíte, opravdu jsem chtěl být zdravý :)
Historie mé nemoci
1998 - mé zdravotní (trávicí) problémy prohlášeny za dráždivý tračník (tzn. něco vám je, nevíme co)
2001 - první pobyt v nemocni, klasické příznaky zánětu střeva, které se následně koloskopií neprokázaly
2005 - po návratu v lednu z USA se zánět rozběhl naplno, cca 3 měsíce pátrání, co mi je, úbytek cca 15 kg, následně diagnóza UC a nasazeni kortikosteroidů v dávce 32 mg (medrol)
2006 - pokus snížit dávku na 16 mg, ale víceméně stále v relapsu
2007 - rozšíření zánětu ve střeva, změna lékaře (docházím do ISCARE, což jsou z mého hlediska absolutní profesionálové a nejlepší místo, kde problémy tohoto charakteru řešit). Plná dávka kortikosteroidů (48 mg) a přidání imunosupresiv (Imuran) a snaha omezit působení imunity, která útočí sama na sebe
2008 - na chvíli pomohlo, ale i tak se relaps opět objevil a opět byl silnější než předtím - zpět kortikosteroidy a vzhledem k mému stavu jsem dostal biologickou léčbu (humira) v rámci klinické studie
2009 - na několik měsíců Humira fungovala úplně skvěle a pro mě asi nejlepší / nejzdravější období posledních let. Bohužel nic netrvá věčně a po relapsu zpět na 48 mg Medrolu a přesun na týden do nemocnice. Další léčba biologickou léčbu (studie Milénium), zabrala na chvíli....
2010 - ...ale historie se opakovala a já byl zpět na kortikosteroidech, další pokus s biologickou léčbou jménem Remicade a ještě jednou dávka Humiry (vyzkoušel jsem celkem tři biologické léčby a nemám šanci ji v budoucnu dostat znovu). Kompletní zánět tlustého střeva (za ty roky se rozšířil z několika centimetrů do celého střeva), zpět kortikoidy a nulová šance dostat lepší léčbu. V červnu začínám s ketózou, nebo chcete-li lowcarb paleo podle knihy Life without bread. Jsem hodně bezradný a medicína toho pro mě už moc nemůže udělat, jen vyoperovat kompletně tlusté střevo, což je stav, kde skončí cca 25 procent UC pacientů. Já jsem tohle řešení nepřijal - z pohledu mě, jako člověka, je potřeba řešit zdroj problému, nikoliv jeho výsledek. Paleo mi z pohledu logiky dávalo největší smysl. První relaps se mi podařilo překonat jen za pomoci kortikoidů (48 mg), bez pomoci dalších léků.
2011 - V průběhu tohoto roku dva relapsy, první "rozehnán" pomocí 32 mg Medrolu, další s dávkou jen 16 mg Medrolu.
2012 - leden - podařilo se mi dostat na nulovou dávku kortikosteroidů a přesto, že na to tělo zareagovalo relapsem, zvládl jsem tělo srovnat pomocí Asacolu a Salofalku (čili bez kortikosteroidů, imunosupresiv a biologické léčby).
Poprvé po sedmi letech neberu imunosupresiva, kortikosteroidy ani biologickou léčbu. Aktuálně užívám jen Asacol a občas Salofalk, což jsou léky z hlediska vedlejších účinků a ve srovnání s výše uvedenou skupinou léku, zcela nepodstatné a je to skupina léku, kterou berete před tím, než se vám nemoc rozjede do takového stádia, jako u mě. Pokud chcete vidět výsledky Palea/lowcarb, tak je máte před sebou. Za 18 měsíců se mi podařilo dostat nemoc do lepšího stádia, než ve kterém byla v okamžiku, kdy mi byla oficiálně diagnostikována v roce 2005.
Vyhrál jsem? Jsem kompletně zdráv? Ne, to ještě ne, zatím jsem dokázal z jídla vyřadit tu skupiny, která mému tělu škodila a dal jsem tak tělu šanci, aby se mohlo léčit. Podařilo se mi relapsy léčit nižší a nižší dávkou a ten poslední vyřešit bez kortikosteroidů kompletně. Přesto ještě nemám vyhráno a další roky teprve ukážou, zda lze tento způsob stravování využít i z dlouhodobého hlediska.
Pro další posouzení mám i výsledky testů mé imunity před paleo a z prosince minulého roku. 12 hodnot bylo na začátku mimo průměr, u druhého testu to byla jediná hodnota (navíc jen v hraniční zóně a týkala se probiotik, které dlouhodobě užívám - Enterol).
Testy 2010
Testy 2011
Co jsem dělal?
Vyřadil jsem z jídla obilí, pečivo, mléčné produkty, bílý cukr a průmyslové potraviny (to je to jídlo, co se prodává v krabičkách či sáčcích v obchodních domech) a rostlinné tuky. Zvýšil jsem příjem živočišných produktů, především tuků, zeleniny a vajec. Jsem již 18 měsíců v tzv. ketóze, což je stav, když vaše tělo bere energii primárně z tuků (ketonů) a nikoliv z cukrů (glukózy). Denně jím kolem 70 gramů sacharidů převážně v podobě ovoce a zeleniny. Jako doplňky beru volně dostupná probiotika (3x denně) a olej z tresčích jater (1x denně). Piju čaj a vodu, žádné slazené nápoje, občas kafe.
To je v kostce vše, co jsem dělal a jaký to mělo dopad na mé tělo.
Co z toho, co jsem vyzkoušel, vyplývá?
Věřím tomu, že se liší adaptace nás, lidí, na neolitické potraviny (mléko, obilí, cukr, průmyslové potraviny) a pokud chcete být zdravý, vyhýbejte se tomu, na co nejste dobře adaptovaní. Možná jste v situaci, kdy jste adaptovaní dobře jak na mléko a obiloviny, potom vám nezbývá než pogratulovat. Bílý cukr a to, co se vyrábí průmyslově z mého pohledu škodí každému. Jinak řečeno, když na to jídlo, co jíte, běží v televizi reklama, asi to nebude zdravé :)
Tělo má neuvěřitelnou schopnost regenerace, jen mu nesmíme překážet a zatěžovat ho tím, co neumí zpracovat.
Ketóza je nejefektivnější způsob, jak zhubnout. Nemáte hlad, nepočítáte kalorie a proces shazování tuku není vázán na pohyb. Tělo se samo srovná na váhu, která je pro něj ideální. Zkoušel jsem i klasický způsob hubnutí (posilovna, omezení příjmu energie) a také to jde, jen máte méně energie a musíte fakt makat. Endorfiny jsou fajn a mám pohyb rád a považuji jej za zdravý a přínosný, jen si nejsem jist, zda člověk s nadváhou by si měl jít zaběhat. Věřím, že je zdravější nejdříve shodit váhu ketózou a následně se začít hýbat. Ketóza není totéž co ketoacidóza. Pokud nemáte poruchu metabolismu, ketóza by pro vás neměla být problémem. Pokud poruchu metabolismu máte, klasická strava je pro vás stejně problematická, jako ketóza a musíte řešit omezení z hlediska stravy. Než se do něčeho takového pustíte, celou problematiku nejdříve nastudujte a zjistěte si, jak tělo funguje. Nedělejte něco na základě toho, že si přečtete článek na internetu. Rozhodujte se podle dostupných informací z více zdrojů a pomocí vlastní hlavy. Pokud se z hlediska ketózy bojíte ledvinových kamenů, nekonzumujte vápník - čili mléčné produkty.
Nejsem si zcela jist, zda je ketóza ideální pro silové sportovce, kteří mají vyšší potřebu obnovy glykogenu. Jsou např. běžci, kteří fungují v tomto stavu, u silových výbušných sportů se domnívám, že to může být problematické. Ale o tom bude můj další experiment :)
Tuk není to, co stojí za obezitou. Sacharidy a/nebo kombinace sacharidů a tuků ano. Tuk je nejlepší palivo, které můžete tělu dát (má více než 2x více kalorií, než sacharidy či bílkoviny).
Nevěřím teorii, jež říká, že vyšší příjem tuků = srdeční problémy. Pokud se kouknete na data, ze kterých tato teorie pochází, tak je vám jasné, že je to hloupost. Na srdeční příhody umírají lidé jak s vysokým cholesterolem, tak s nízkým. Toto je velice dobrý článek zobrazující i zdrojová data, ze kterých Keys v 50. letech minulého století vycházel. Lowfat opravdu není zdravá cesta.
Nevěřím na teorii krevních skupin - mám A a jím zcela v rozporu s tím, co bych podle teorie krevních skupin měl. Tuhle teorii mohu doporučit jen těm, co mají krevní skupinu 0 - a těm je doporučeno jíst přesně to, co jím já = paleo.
Nedomnívám se, že bychom všichni měli jíst stejně, nebo že by všichni měli jíst paleo. Ta myšlenka je postavena na jednoduchém základu adaptace a ta se mezi námi liší. Máte lidi s celiakií, stejně tak máte skupinu obyvatel, co nemůže trávit mléčný cukr. Každý z nás by si měl najít vlastní zdravou platformu, která je kompatibilní s jeho tělem. Z hlediska palea se mi líbí přístup, kdy je doporučeno na měsíc vyzkoušet paleo na 100 procent, zjistit, jak se člověk cítí, a následně přidávat různé skupiny potravin a sledovat, co to s vámi dělá a jak na ně reagujete. Tímto jednoduchým způsobem sami přijdete na to, co je váš "zdravý základ" a na co jste adaptováni. Pro mě jeden za zajímavých úkazů bylo i to, že jsem méně nachlazený, lépe spím, minimalizace zažívacích problémů atd. Zároveň ale cítím, že moje tělo reaguje agresivněji než dříve, pokud například zkusím lepek. Funguje to de facto podobně, jako když dlouhodobě bude pít alkohol a tělo si na něj po čase zvykne a vy jej pro navození stejné nálady budete potřebovat více a více. Když ale alkohol na rok vynecháte a pak jej zkusíte, vaše tělo na něj bude reagovat zcela jinak a agresivněji. Ze stejného důvodu já nyní reaguji jinak na lepek či mléko, než dříve, kdy bylo běžnou součástí mého jídelníčku.
Poslední dobou si získává Paleo (nebo Paleo dieta) hodně v mém okolí na oblibě a objevuje se řada reakcí. A vzhledem k tomu, že z mého pohledu pomalu dochází k tomu, že se z výše uvedeného termínu stává tak trochu hype a možná i módní záležitost, rád bych zde uvedl pár bodů, proč Paleo dává smysl, proč věřím, že je zdravé a jaké jsou v něm různé směry. Pokusím se být co nejstručnější :-).
Fakta na úvod
Odhadem před 10.000 lety se naše strava s příchodem zemědělství mění a novým prvkem je obilí (pšenice, ječmen)
Před 9000 lety se objevují první známky využití mléka v potravě
Před 7000 lety jsme objevili pivo a víno
Sůl se stává součástí našeho jídelníčku před 6000 lety
Cukr (stolní cukr) byl objeven teprve před 2500 lety
Posledních několik desetiletí - nárůst průmyslově vyráběných jídel (většina toho, co najdete v supermarketu)
Před více než 10.000 lety jsme se primárně stravovali masem, rybami, zeleninou, ovocem, ořechy v přírodní kvalitě bez zásahu člověka do výroby jídla. Vše bylo de facto v "bio kvalitě". Zde je důležité zmínit, že nejde primárně o poměr bílkovin / tuků / sacharidů, který se mohl geograficky lišit.
Při studování domorodých kmenů, které žili tradičním způsobem (lovci / sběrači) do dnešní doby a byly zkoumány se lišilo procento potravy živočišného původu (maso a tuky) a to tak, že z 229 kmenů
u 45 kmenů činila živočišná složka 76 - 100 procent (např. eskimáci)
u 87 kmenů činila živočišná složka 56 - 75 procent
u 88 kmenů činila živočišná složka 26 - 55 procent
u 8 kmenů činila živočišná složka 6 - 25 procent
žádný ze zkoumaných kmenů nebyl vegetariánský
Zkoumané domorodé kmeny (stejně jako náš pračlověk) neznaly naše civilizační choroby (autoimunitní, cukrovka, celiakie, rakovina, srdeční problémy atd.) a obezitu. A i přes primitivní způsob života a nulovou znalost mediciny se někteří dožívali věku 90+.
UPDATE: Zde doplňující komentář - lidé často argumentují tím, že průměrná doba života byla v paleolitu, nebo u zmiňovaných domorodých kmenů nižší, než je dnešní, což je samozřejmě pravda - viz wikipedia, co je ale potřeba si uvědomit, že člověk v dnešní době má mnohem méně možností, jak o život přijít a tím pádem se dožíváme vyššího věku. Otázka by možná měla znít, kolika let by se člověk dožil dnes v případě, že by neměl technologie a medicínu? Chci tím říct, že dlouhověkost je nám dána (viz. Older age becomes common late in human evolution, A Theory of Human Life History Evolution: Diet, Intelligence, and Longevity), ale náš předchůdce měl mnohem náročnější cestu, se stáří dožít, ale nikoliv kvůli stravě, ale kvůli prostředí, ve kterém se pohyboval.
Když si přečtete výše uvedené a zamyslíte se nad tím, co ta čísla říkají, něco je v tom, jak žijeme, špatně. Umíráme na nemoci, které jsme neznali, a většinu našeho jídla tvoří prvky, které náš gen zná pouze několik stovek generací. A buďto věříte, že jsme schopni jako člověk (druh) se v tak krátké době adaptovat na výše uvedené změny (a pak můžeme jíst cokoliv a naše zdraví to neovlivní), nebo to bude ještě pár tisíc (desítek tisíc, stovek tisíc) let trvat a my jsme ta skupina našeho druhu, která náš gen a adaptaci mění, stejně jako se před miliony let měnil náš předchůdce, když začal lovit zvěř. A tato změna sebou nese i následky z hlediska zdraví.
Nechci se tady pouštět do hlubších úvah :) ale tohle jsou informace, které mě zaujaly a pomohli mi změnit přístup k tomu, co jím a zdravotně mi pomohly (více o tom za cca měsíc, držte mi palce :)).
Proto pro mě Paleo není dieta ani dočasný hype, ale prostě a jednoduše styl, který sedí mému tělu a z mého pohledu respektuje to, co moje tělo vyžaduje.
Lowcarb a další směry
Rozložení příjmu živočišné složky u domorodých kmenů jsem výše uvedl záměrně. Chci tím naznačit, že maso bylo součástí naší stravy a stejně tak se celkem zásadně liší i to, kolik procent maso v našem jídelníčku zabíralo. A to je také důvod, proč Paleo má více směrů, které se liší především v tom, kolik sacharidů je ideálních pro naše zdraví a zda naše zdraví je závislé spíše na kvalitě potravin, nebo na poměru sacharidy / bílkoviny / tuky.
Já jsem se vydal cestouLowcarb, čili minimálním příjmem sacharidů a přepnutí těla do tzv. ketózy, kdy tělo bere energii primárně z tuků a nikoliv sacharidů. Tento stav má za následek i váhový úbytek a to je také důvod, proč je tento směr hodně populární také pro hubnutí (a vychází z něj i Atkinsonova dieta). Kombinace nízkosacharidového palea je to, co mi zdravotně pomáhá a v ketóze jsem 24/7 více než 18 měsíců. Rovnou uvedu, že z pohledu medicíny je ketóza spíše brána jako stav nebezpečný a asi nenajdete velkou podporu v tomto "alternativním" stravování. Když se ovšem podíváte výše, tak cca 20% domorodců z výše zkoumaných kmenů byla v ketóze neustále, protože nemělo ve své jídelníčku dostatek sacharidů.
Problém Lowcarb je z mého pohledu především v tom, že je velice obtížné nabrat. Není problém se dostat bez hladovění na 9 - 11 procent podkožního tuku, problém je váhu zvýšit a zde cítím, že potřebujete jednak dát tělu impuls k růstu (fyzická zátěž) a sacharidy (v kombinaci s inzulínem jako růstovým/anabolickým hormonem). A právě zvýšení sacharidů je věc, kterou chci v následujících měsících testovat a zároveň se tak pokus zjistit, zda za mým zdravotním zlepšením stojí ketóza a málo sacharidů, nebo primárně odklonění od pečiva, mléčných produktů a cukru jako takového.
Co je důležité zmínit, Lowcarb není jediná cesta. Je hodně populární mezi těmi, kdo mají zdravotní problémy a těmi, co chtějí zhubnout. Ale Paleo nerovná se Lowcarb. Denní příjem masa se nemusí zvýšit u člověka, který jí Paleo, ale spíše může dojít jen k nahrazení příloh (pečivo, brambory, rýže atd.), sladkostí, dezertů apod. zeleninou a ovocem.
A pokud zareaguji na Cuketkův příspěvek, který je zcela relevantní a zamýšlí se nad kvalitou surovin, tak Paleo je o kvalitě primárních surovin a člověk zpravidla začne řešit, odkud je maso / zelenina, kterou si koupil a jak získat potraviny, které mají co nejvyšší možnou kvalitu.
Ale pokud jsem v situaci, kdy bych měl zvolit maso obyčejného původu versus bio kvalitní chléb se sýrem, tak volím první variantu. Na prvním místě je pro mě jíst to, co se nejvíce blíží ideálu než kvalita něčeho, na co nejsem adaptován.
Co říci závěrem?
Snad jen zopakovat, že Paleo pro mě není dieta, už jen z toho důvodu, že dietu si většinou spojujeme s hubnutím, hladověním, něčím nedobrým a především dočasným. Paleo je pro mě osobně o respektování toho, co jsem. A o zdraví. A to není dočasná záležitost.
Pokud alespoň občas čtete mé nepravidelné výkřiky na Twitteru, určitě víte, že společně s Tomášem Hajzlerem již pár měsíců točíme videa na témata, která nám jsou blízká. A ačkoliv jsme každý jiný, máme občas odlišné pohledy na stejnou věc, pro mě osobně jsou tato setkání velkým přínosem, neboť mám možnost se na dané téma podívat pohledem někoho jiného, což je vždy obohacující.
Pokud to i vy vnímáte stejně, ode dneška můžete stahovat všechny epizody přímo jako podcast (RSS), nebo přes iTunes (pátá epizoda snad bude přihlášena co nejdříve), nebo na mém kanálu na Vimeo a nebo u Tomáše na blogu.
Komentáře k obsahu nebo technickému zpracování, podcastu atd. hrňte přímo na mě.
Díky všem za vaše reakce a podporu u předchozího článku - dostal jsem od vás řadu otázek k paleo dietě a ideálnější, než odpovídat na každý email je určitě připravit samostatný článek. Obávám se, až ani ten nebude úplně krátký, ale mohl by vám osvětlit, proč Paleo (alespoň mě), dává smysl.
Než se pustím do detailů, mám připraveno pár bodů, které nemusí být všem zřejmé
bílkoviny (proteiny) - především maso, vejce, mléčné produkty
sacharidy (cukry, uhlovodany, karbohydráty) - cukr, med, chleba, pečivo, mouka, dezerty, ovoce, těstoviny, zelenina, rýže, brambory, ale třeba i alkohol
Tuky i sacharidy se dále dělí na skupiny, ale řekněme, že to v tuto chvíli není podstatné. Tuky a bílkoviny jsou esenciální - tělo bez nich nedokáže fungovat, potřebuje je k přežití. Sacharidy jsou při trávení rozloženy na glukózu, kterou tělo používá jako palivo. Tělo potřebuje cca 70 gramů denně glukózy, pokud ji nedostane, je schopen si ji procesem jménem glukogeneze získat z tuků a bílkovin. Žádná skupina cukrů není považována za esenciální. Tzn. můžete bez nich žít (nechci tvrdit, že to je zdravé). Pokud budete držet dlouhodobou hladovku, tělo si bude brát tuky a proteiny z vašeho těla (protein ze svalů a tuk z tuků), glukózu procesem glukogeneze opět z tuků a proteinů. Samozřejmě hladovění nedává smysl, tělo de facto pojídá samo sebe a především ztráta svalové hmoty je pro tělo stresová.
Tuky jsou nejvíce kalorické - tzn. z jednoho gramu tuku tělo získá 9 kalorií, zatímco ze sacharidů a proteinů pouze 4 kalorie. Pokud odmyslíte spojení kalorie = tloustnutí (což je samozřejmě hloupost, jak následně můžete vidět), tak tuky jsou tím nejlepším palivem, které tělo může získat.
Pohled evoluce
Paleo dieta je samozřejmě spojována s paleolitem, čili vývojem člověka cca 2 miliony let zpět až po příchod zemědělství. Samozřejmě tato teorie předpokládá vaší víru v evoluci. Z hlediska toho, co člověk jedl, tak 50 - 80% stravy bylo získáváno lovem (živočišný původ, primárně tuky a proteiny) a zbytek rostlinného původu (zelenina, ovoce). Nutno podotknout, že tehdejší ovoce a zelenina byly spíše menších rozměrů a nebyly vyšlechtěny tak, aby chutnali tak dobře, jako ty dnešní. Zásadní zlom přichází se zemědělstvím (cca 15 000 - 10 000 let zpátky), kdy jsme se naučili zpracovávat oblií a začala se měnit skladba naší stravy až do dnešní situace, kdy primární energii získáváme ze sacharidů a tuky a bílkoviny jsou spíše potlačeny. Navíc už se nejedná o "skutečné" jídlo, ale spíše o průmyslově upravené potraviny (např. různá Éčka apod.). Když se podíváte na dnešní běžnou skladbu jídla, sacharidy tvoří primární část - džusy, slazené nápoje, musli k snídani, sladká káva, "jogurt", veškeré přílohy u oběda či večeře, dezerty, ovoce, Coca-cola, pečivo.
Naše strava se tak odklonila od toho, jak jsme byli geneticky vybaveni a jak jsme se dva miliony let utvářeli. Cca 400 - 500 generací od příchodu zemědělství pravděpodobně nestačilo, abychom se všichni adaptovali na obilí (viz celiakie) a s tím související látky v obilí obsaženými (lepek). Přestože nemám prokázanou alergii na lepek, vyřazení pečiva mi pomohlo. Myšlenka Paleo diety je tedy postavena na přiblížení se k původnímu stravování.
Druhý důležitý pohled z hlediska evoluce souvisí právě se změnou potravy. Předpokládá se, že jsme se vyvinuli z opů a v určitém bodě došlo k tomu, že náš mozek začal růst a přitom došlo ke zmenšení žaludku. Jinak řečeno člověk začal jíst stravu, která byla dostatečně energeticky výživná, že přestal potřebovat ohromný žaludek na trávení potravy rostlinného původu. Tím by měl být právě tuk (živočišného původu, čili maso), který dodá tělu mnohem více energie. Jinak řečeno, tím, že se s člověka stal lovec, došlo k jeho vývoji do dnešního stavu. Pokud bychom nezačali lovit, nestali bychom se člověkem.
Inzulín
Neměli bychom zde zapomenout ani na hormon inzulín, který má v dnešní době hodně práce. Inzulín v těle zajišťuje transport glukózy k buňkám. Jinak řečeno, čím více sníte sacharidů, tím více tělo vyloučí inzulínu a snaží se glukózu získanou ze sacharidů dodat orgánům ke zpracování (využití). Zatímco reakce inzulínu na tuk a protein je minimální (ovšem nikoliv nulová), sacharidy naopak sekreci inzulín maximalizují. Proto se u sacharidů uvádí glykemický index - čím vyšší, tím silnější reakce inzulínu. Narušením tohoto systému vede k diabetu - cukrovce. Myslíte si, že celosvětově cukrovkářů přibývá nebo je jich méně a méně?
A teď se zamyslete nad tím, jak inzulín funguje u člověka, který jí neolitickou stravu (čili naší západní stravu) vs. člověk před 50 000 lety. Jednou z teorií je, že inzulín je sice schopen nával cukrů zvládat, ale jeho neustálá funkce může vést k disbalanci hormonů a tím pádem i k řadě západních nemocí.
Mimochodem inzulín je ten hormon, který může za to, že lidé tloustnou. Pokud sníte jídlo, které obsahuje sacharidy a tuky (a málo proteinu - klasický oběd), tak tělo nejdříve zpracovává cukr a začne jej nabízet orgánům jako glukózu. Tím pádem dojde k nakopnutí, získání rychlé energie, ale pokud zrovna nesportujete, tak tělo začne ukládat cukr jako tuk a už se nedostane k využití přijatého tuku z jídla na energii (a také jej uloží). Pokud si dáte jen jídlo obsahující tuk a protein, nedojde k inzulínové reakci a tělo využije přijatý tuk na energii. Z tohoto hlediska nejhorší, co můžete jíst, je nízko-tučné produkty, protože tuk je tam nahrazen cukry, které vyvolají reakci inzulínu, pravděpodobně je nestihnete zpracovat a místo, abyste tělu dodali látku, které potřebuje pro své fungování (tuk), tak akorát vyvoláváte reakci inzulínu.
Tělo také reaguje na pokles inzulínu = dostanete hlad, takže neustále jedete na takových vlnách a jakmile nápor inzulínu odezní, máte hlad.. proto potřebujete jíst každé tři hodiny, nebo se dostáváte do situací, kdy cítíte nepřekonatelný hlad.
O čem tedy Paleo je?
Hlavní myšlenkou je vrátit se k tomu, jak jsme jako lidé geneticky vybaveni:
jíst skutečné potraviny, nikoliv průmyslově zpracované
zvýšit příjem tuků a bílkovin
snížit příjem sacharidů
Z hlediska zdravotních účinků je zajímavá vyloženě nízko-sacharidová dieta (low-carb), která může vést ke stavu jménem ketóza
- pokud sníte méně než 70 gramů sacharidů denně, vaše tělo se přepne do režimu jménem ketóza, kdy energii bere primárně z tuku.
Z výše uvedeného by mělo být patrné, že ketóza byla běžnou součástí života a člověk podle situace (a sezóny), přecházel mezi získáváním energie z tuků a nebo cukrů. V dnešní době se ovšem nic podobného již neděje, jedeme kompletně na cukry. Dnešní medicína používá ketózu např. na léčbu, nebo spíše potlačení epileptických záchvatů. Ve větší míře se staví ke ketóze jako ke stavu nestandardnímu (a také z pohledu posledních tisíců let nestandardní je, otázkou je, zda je to tak správně).
5/ jezte maso, ryby, mořské plody, vejce. Preferujte bio maso, které je krmené trávou, nikoliv obilím či kukuřicí
6/ zvažte vyřazení mléčných produktů (třeba jen dočasné pro zjištění, zda máte alergii)
7/ nejezte luštěniny
8/ cvičte 1 - 2 týdně, preferujte spíše krátké intenzivní cvičení před dlouhodobou kardio zátěží
9/ zeleninu jezte víceméně v libovolném množství, ovoce v dnešní podobě je spíše cukrkandl, takže nepřehánět
Pokud chcete zhubnout, jezte libovolné množství tuků a proteinů a minimalizujte cukry. I s minimem pohybu budete ztrácet podkožní tuk.
Když jsem tuto dietu začal aplikoval pro léčbu autoimunitního onemocnění (ulcerózní kolitida), v podstatě ze dne na den jsem snížil příjem sacharidů na 70 gramů (cca 3 banány) a zbytek jsem jedl primárně maso, vejce, ryby a zeleninu (vařenou, grilovanou), oleje. Pokud půjdete stejnou cestou a do ketózy "skočíte" po hlavě, počítejte s tím, že to pro vaše tělo na začátku bude slušná rána a únava vás může provázet dva týdny i déle, než se tělo adaptuje. Klíčem je opravdu jíst hodně tuků, pokud se tuků bojíte (nebojte se, neztloustnete), tak si uvědomte, že jste v režimu, kdy tuk používáte na energii, tzn. málo tuků = únava.
Další věc, kterou si uvědomíte, je závislost na cukru. I když nemáte hlad, tak prostě máte nepřekonatelnou chuť dostat do sebe trochu něčeho sladkého. Nemá to co dělat s hladem, je to čistě silná chuť. Po adaptaci zjistíte, že vaše tělo pracuje trochu jinak s energií. Zatímco dříve jste po dvou, třech hodinách od jídla měli hlad (spadla hladina inzulínu), tady vydržíte i osm hodin bez toho, že by se dostavil pocit šíleného hladu, kdy musíte doslova sníst vše v lednici. Vaše tělo dokáže na tuk fungovat delší dobu.
Bude pro vás náročné se přejíst. Při stravě, která se skládá z proteinů a tuků má tělo nějaký samoregulační systém, kdy vám řekne dost a vy nemáte potřebu se dále ládovat. U cukrů jsem vždy měl trochu místa, které jsem mohl zaplnit.
Zhubnete. U mě byl ten nástup celkem radikální, navíc ve spojení s aktivní fází nemoci. To dokládá, že člověk netloustne z toho, že jí tuk, ale že jí cukry. V podstatě množstvím cukrů v jídle si můžete regulovat, zda chcete váhu ztrácet, držet si svou hmotnost či přibírat. Pro zjištění / potvrzení ketózy si můžete v lékárně koupit lakmusové papírky pro zjištění ketonů v moči.
Rok poté
Po roce v ketóze je pro mě tento stav zcela normální. V principu se snažím jíst v každém jídle buď libovolné maso, nebo vejce a to doplňuji zeleninou, nebo ovocem. Asi nejnáročnější je změnit snídaně, které byly silně sacharidové. Já si dám 3-5 vajec, slaninu, nebo maso, avokádo, kvalitní uzeniny, tuňák aa podobně. Chleba samozřejmě nikoliv. Když jíte někde ve společnosti, občas na vás koukají jako na adepta na infarkt, ale věřte mi, že výsledky krve i tlaku mám v naprostém pořádku. Oběd a večeře jsou zpravidla maso (čekali byste něco jiného?) a zelenina + olivový olej. Sashimi či syrové hovězí také součástí, stejně tak příprava různých dipů a omáček (guacamole). Svačiny většinou trochu ovoce. Občas ořechy.
Samozřejmě občas podvádím - pokud jsem zdravotně ok, dám si klidně tmavou čokoládu (85 procent), dezert, sushi (rýži), trochu vína a podobně, ale snažím se nepřekročit zmíněných 70 gramů denně. Když se necítím úplně dobře, jím zcela striktně, někdy dokonce sacharidy potlačím ještě více, nebo jím jen dvakrát denně větší porce. Jak jsem uvedl v minulém článku, za rok se mi podařilo obrátit mou nemoc k lepšímu a pevně věřím, že tento trend bude pokračovat.
Otázky padaly i na téma financí. Tato dieta je určitě finančně náročnější než klasická západní strava. Jdete primárně po kvalitní stravě (bio, farmářské trhy) a když jíte mimo domov, maso prostě stojí více než porce těstovin. Na druhou stranu nemusíte jíst tak často. U mě samozřejmě primární hledisko bylo zdraví a i kdybych za jídlo platil o 300 procent více a byl zdravý, tak mám více energie a možnost pracovat a zpětně si na to, co potřebuji, vydělat. Jinak řečeno, vůbec mi nevadí investovat peníze do kvalitního jídla, zvlášť když vidím, že to funguje. Když se na to podíváte z druhé strany, nejvíce tento stav odnášejí chudí lidé.
Proč to funguje?
Na tuto otázku se občas snažím zodpovědět - možná je klíčová ketóza a minimalizace cukrů, možná jen stačí nejíst průmyslové potraviny, ale skutečné jídlo, možná je to poměrem sacharidů vs. tuky a proteiny. Možná za to vše může inzulín a rovnováha ostatních hormonů, nebo vyřazení dráždivých jídel (cukry). Nedokáži zatím se znalostmi, které mám a s testy, které jsem na sobě podstoupil, říci, co stojí za úspěchem. Výše uvedený postup pro mě funguje a nejsem sám, jak můžete přečíst například na diskuzích pod knihami, které jsem uváděl v minulém článku.
Medicína
Co je zarážející, je přístup medicíny k jídlu jako takovému. Můžete se dostat do klinické studie na lék, který bude stát vaší pojišťovnu půl milionu ročně, ale výzkum z hlediska potravin je mizivý. Ano, asi na tom nikdo tolik nevydělá, jako na nemocném pacientovi (léky a farmaka jsou přeci jenom byznys, který také potřebuje své zákazníky), ale pohled z větší perspektivy na vývoj lidstva a reakce lidí, kteří nechtěli být závislí na léčbě mluví za sebe. Zkuste si na pár dnů lehnout do nemocnice a podívejte se na jídlo, které vám budou nosit. A to platí i o nadstandardu. Nejlevnější suroviny smíchané dohromady podané člověku, který se potřebuje vyléčit. Tak nějak mi to úplně nedává smysl...
