Má cesta do Říma dopadla bez větších problémů (pokud nepočítáme provětranou platební kartu, opožděný odlet a místo odpočinku spíše větší vyčerpání). Na MujMacu jsem se celé akci věnoval v samostatném článku a sem na blog si dám alespoň videa z otevření obchodu v Londýně před pár lety a to z letošního v Římě. Na tom z Říma se v pár záběrech mihnu, když si odnáším jedno z tisíce triček. Takto to vypadalo v Londýně:
A takto v Římě:V Apple Storu jsem hledal alespoň nějakou zajímavou upomínku na celý den, kterou jsem bohužel nenašel, tak jsem si musel pořídil AirPort Extreme, který si vzhledem k možnosti připojení více disků přes USB hub nemohu vynachválit. Jen co dotestuji Apple TV (rozebírání je natočeno!), tak bych mohl napsat recenzi na MůjMac. Pokud hledáte na domácí síť či kancelář router, který umí zpřístupnit data z více disků všem na síti, Airport Extreme je rozdhodně funkční řešení s jednoduchým ovládáním.
Ale zpět k Římu. Když jsme s Evou odjížděli z obchodu zpět do centra města, jeli jsme s příjemný taxikářem (stále se smál a neuměl anglicky, ale zvládal dobře počty :)) a v jeden okamžik se na mě Eva podívala a řekla něco v tom smyslu:"Otevření Apple Storu bylo celkem fajn, ale nepochopím, jak do toho můžeš tolik investovat?" Když se na to podívate z racionálního pohledu, jedná se opravdu o zcela nelogickou cestu - letenka, ubytování, taxi, doprava, jídlo a další vás v takové situaci přijdou na slušnou sumu, za kterou byste si mohli koupit zájezd k moři na 10 dnů s partou turistů vesele po přistání letadla zatleskat, potkávat se denně v boji o volná lehátka na pláži a diskutovat na téma česká politika při ochutnávání zbytků vepřového řízku. Místo toho máte 3 dny v Římě, kde se ženete na otevření obchodu jakési firmy, dostanete jedno z omezené série triček, abyste pak napsali článek a natočili nějaké video. Příjem několikanásobně pod úrovní výdajů a finančně si celý výlet neodůvodníte. Tím, že uvídíte něco, co není dostupné každý den a na co ostatní nahlížejí jako na určitou formu šílenství, se již výlet dá svým způsobem odůvodnit. Když samozřejmě přijmete to, že nejste úplně normální a děláte šílené věci (pod tím pojmem si osobně představuji více nestandardní záležitosti, ale pro určitou skupinu lidi, a u nás relativně velkou ,je i toto šílenství a něco, do čeho by nešli)...
A o tom to přece je! Dělat věci nestandardní cestou, jiným způsobem, vyhnout se té vyšlapané cestě... Prostě se rozhodnout a udělat to (Just do it - Nike). Být bláznem (Stay hungry, stay foolish - S. Jobs) a nebát se toho. Takže ano, jsem blázen. A hrozně rád! Tím, že tuhle nálepku přijmu se de facto dostávám do situace, kdy můžu relativně cokoliv a okolí to přijme, protože "to je přece ten blázen" :) A blázni prostě musí dělat šílené věci. Takže do čeho půjdeme teď? Natočit digit při seskopu padákem? Nebo nějaký cyber-implantát? Musím to promyslet....Otázka Evy mě na chvíli dostala do stavu, kdy jsem se opravdu zamyslel (opravdu na chvíli). Pak jsem toho radši nechal, došel jsem k výše uvedeným závěrům a z mého obličeje zmizel stav zamyšlení a přešel v lehký úsměv. Člověk si prostě musí najít důvod, proč něco udělal. Teď už ho mám i já.
A takto v Římě:V Apple Storu jsem hledal alespoň nějakou zajímavou upomínku na celý den, kterou jsem bohužel nenašel, tak jsem si musel pořídil AirPort Extreme, který si vzhledem k možnosti připojení více disků přes USB hub nemohu vynachválit. Jen co dotestuji Apple TV (rozebírání je natočeno!), tak bych mohl napsat recenzi na MůjMac. Pokud hledáte na domácí síť či kancelář router, který umí zpřístupnit data z více disků všem na síti, Airport Extreme je rozdhodně funkční řešení s jednoduchým ovládáním.
Ale zpět k Římu. Když jsme s Evou odjížděli z obchodu zpět do centra města, jeli jsme s příjemný taxikářem (stále se smál a neuměl anglicky, ale zvládal dobře počty :)) a v jeden okamžik se na mě Eva podívala a řekla něco v tom smyslu:"Otevření Apple Storu bylo celkem fajn, ale nepochopím, jak do toho můžeš tolik investovat?" Když se na to podívate z racionálního pohledu, jedná se opravdu o zcela nelogickou cestu - letenka, ubytování, taxi, doprava, jídlo a další vás v takové situaci přijdou na slušnou sumu, za kterou byste si mohli koupit zájezd k moři na 10 dnů s partou turistů vesele po přistání letadla zatleskat, potkávat se denně v boji o volná lehátka na pláži a diskutovat na téma česká politika při ochutnávání zbytků vepřového řízku. Místo toho máte 3 dny v Římě, kde se ženete na otevření obchodu jakési firmy, dostanete jedno z omezené série triček, abyste pak napsali článek a natočili nějaké video. Příjem několikanásobně pod úrovní výdajů a finančně si celý výlet neodůvodníte. Tím, že uvídíte něco, co není dostupné každý den a na co ostatní nahlížejí jako na určitou formu šílenství, se již výlet dá svým způsobem odůvodnit. Když samozřejmě přijmete to, že nejste úplně normální a děláte šílené věci (pod tím pojmem si osobně představuji více nestandardní záležitosti, ale pro určitou skupinu lidi, a u nás relativně velkou ,je i toto šílenství a něco, do čeho by nešli)...
A o tom to přece je! Dělat věci nestandardní cestou, jiným způsobem, vyhnout se té vyšlapané cestě... Prostě se rozhodnout a udělat to (Just do it - Nike). Být bláznem (Stay hungry, stay foolish - S. Jobs) a nebát se toho. Takže ano, jsem blázen. A hrozně rád! Tím, že tuhle nálepku přijmu se de facto dostávám do situace, kdy můžu relativně cokoliv a okolí to přijme, protože "to je přece ten blázen" :) A blázni prostě musí dělat šílené věci. Takže do čeho půjdeme teď? Natočit digit při seskopu padákem? Nebo nějaký cyber-implantát? Musím to promyslet....Otázka Evy mě na chvíli dostala do stavu, kdy jsem se opravdu zamyslel (opravdu na chvíli). Pak jsem toho radši nechal, došel jsem k výše uvedeným závěrům a z mého obličeje zmizel stav zamyšlení a přešel v lehký úsměv. Člověk si prostě musí najít důvod, proč něco udělal. Teď už ho mám i já.