Ulcerózní kolitida, Paleo dieta & já

Než se pustíte do čtení tohoto článku, pár slov úvodem. Za prvé, je strašně dlouhý, což drtivou většinu z vás pravděpodobně odradí. Za druhé je hodně osobní a píšu a přepisuji jej asi po čtvrté již od začátku roku. Stále jsem zvažoval, zda se takto "otevřít", nebo své slabé místo hájit. Nakonec jsem se rozhodl článek publikovat. Věřím, že může pomoci těm, kteří řeší podobné zdravotní problémy a zároveň může dát pohled i jejich blízkým na to, čím procházejí. Druhá část je více věnována Paleo dietě, což z vlastní zkušenosti považuji za hlavní přínos z hlediska zdraví. Řadu detailů jsem nebyl schopen už do tak obšírného článku napsat, pokud budete mít dotazy, napište je do komentářů, budu se snažit odpovědět. Teď už by mělo být zřejmější, co znamená UC fighter / Keto-paleo eater v mém profilu :)

Je 23.7.2010. 6:44 ráno. Sedím v našem obýváků, pomalu otevírám šuplík s léky a podobně, jako řada spoluobčanů v důchodovém věku láduju svou krabičku na prášky. Asacol, Medrol, Imuran. A k tomu řadu bonusových tabletek pro snížení vedlejších účinků těch dříve uvedených. Cítím se strašne vyčerpán. Unavený. Teď jsem vstal a šel bych zase spát. Psychicky se necítím nic moc. Plná dávka Medrolu na mě působí špatně psychicky (deprese, negativní pocity a neustálé myšlenky, které vám prolétavají hlavou a vy  je nemůžete zastavit a získat klidný okamžik). Imuran snižuje imunitu, aby váš organizmus nebojoval sám proti sobě. Což je fajn, na druhou stranu vás dostane každá infekce, která kolem vás prolétne. 

Cítím se, že jsem v #^&*##. Za poslední dva roky jsem vyzkoušel tři biologické léčby v podobě injekcí, respektive infuzí (Humira, Millenium, Remicade) a všechny vyhořely. V podstatě už další není a já mohu jen doufat, že se objeví nová klinická studie, do které půjdu jako testovací králík a zkusím, zda mi pomůže. Bojím se. Bojím se, co bude dál. Kortikoidy přestaly zabírat už před rokem a půl a biologická léčba bylo to, čemu jsem maximálně věřil, že můj život vrátí do "normálu". 

Bolest a křeče do břicha už moc nevnímám, jak říká kamarád Čárys, bolest je jenom stav mysli. A má pravdu. Člověk si zvykne na vše a řadu věcí lze vypnout jen díky hlavě.

Vzpomínám na včerejší rozhovor s doktorem. Snažil jsem se tvářit, že to zvládám a že je vlastně vše OK. Teda není to OK, ale nebudu ze sebe dělat chudáka. Prohodím pár vtípků jako krycí manévr. Jeho otázka "Tak co s vámi provedeme?" mě moc nepotěšila. Čekal jsem, že bude mít nějaké eso v rukávu a zjevně nemá. Naznačil mi, že řešením by byla operace. Kompletní odstranění tlustého střeva. Vím, že má pravdu, ale tohle není cesta, kterou chci jít. Prostě nechci. 

Pomalu dávám do úst léky a zapíjím vodou. Nejdřív Medrol, má hrozně hořkou chuť, když ho zapijete špatně, ale už mám na to trik a polknu ho bez nejmenších problémů. Potom zbytek. Musím se dát do kupy, za necelé dvě hodiny mám školit a musím vypadat "normálně". Hlavou mi prolétne mantra z Norského dřeva: "Hlavně se nelituj, lituje se jenom póvl". Přepnu mozek do režimu, kdy se snažím svůj stav ignorovat, kdy se jej snažím využít jako hlavní motor pro to, co dělám. Pokud to nechci vzdát, nemám jinou šanci, než si celou situaci otočit a těžit z ní. Je až zvláštní, jak vám negativní zkušenost může paradoxně pomoci v tom, být "lepší". Lépe si uvědomíte hodnotu času, energie.

Jo a abych nezapomněl. Mám ulcerózní kolitidu. Chronickou nemoc. Diagnostikována před šesti lety, od prvních dnů na kortikoidech, poslední dva roky na biologické léčbě (ne, opravdu s nálepkou Bio na zelenině nemá nic společného). Při posledním relapsu zasažené celé tlusté střevo. Záněty. Po celém tlustém střevě. Které si způsobuji sám. Respektive se jedná o autoimunitní nemoc, čili imunitní systém se trochu zcvokl a útočí na vlastní tělo. V mém případě v místech, o kterých se standardně s kolegy nebavíte. Bolesti, křeče, krvavé průjmy. Úbytek váhy. Hlavně vyčerpání. To je asi nejhorší. A to, když vás vidí rodina a vy jste úplně na dně. Hrozně je to bolí jen vás vidět. 

Dřív zabíral Medrol (kortikoidy) skvěle - jsou to silné léky, které fungují, ale zároveň to jsou hormony. Dlouhodobě je brát nemůžete, pokud chcete ve stáří chodit a ne mít místo kostí kaši. Mají řadu vedlejších účinků, přičemž u mě se v poslední době objevují hlavně ty psychické - při plných dávkách hlavně špatná nálada, nekonečné množství myšlenek, které vám letí hlavou. Jediné řešení je něco dělat, abyste nemuseli myslet. Pořád. Najít svoje flow a rozplynout se v něm a vydržet tam co nejdéle. Každé opuštění  toho, co vás baví a pohlcuje, se podobá náletu stíhaček v podobě dotěrných myšlenek. Přítomný okamžik je jediné řešení. 

Po čase Medrol ztratil svou sílu a záněty se pomalu začaly rozrůstat hlouběji do střeva. Stal jsem se adeptem na biologickou léčbu. Asi nejlepší lék, který jsem zkoušel, byla Humira. Injekční podoba, jednou za 14 dnů si šlehnete do nohy nebo do břicha a vše je v pořádku. V prvním kole jsem fungoval normálně asi 9 měsíců. Žil jsem normální život. Cestování, potápění, freediving, energie, večerní sezení v hospodě. Super! Na nemoc jsem ani nepomyslel. 

Ale nic netrvá věčně, ani biologická léčba nefungovala a i ty následující pokusy mě vždy pomohli jen na čas (i za to jsem vděčný!), aby se nemoc vrátila s větší silou. Když už vás to opravdu semele a jste v relapsu, který nejste schopni zvládnout, tak vás takzvaně položí. Jdete si na pár dnů lehnout do nemocnice, dostanete kapačky, kortikoidy přímo do žíly a pár dnů koukáte na televizi, čtete knížky a čekáte, zda to zabere. Já byl hospitalizován zatím jen dvakrát. Na podruhé mě nemocnice pomohla, ale nedostala mě do normálu. 

Abych to uvedl do souvislostí. Dnešní medicína neví, jak tato nemoc vzniká - je neléčitelná. Dá se jen potlačit. Je někde tam uvnitř. Pořád. Ale občas dá pokoj a vy si užíváte dny, týdny, měsíce či roky normálního života, abyste se jednoho dne probudili vrátili se zpět do "své" reality. Veškerá léčba je tedy zaměřena na to, aby vás dostala z relapsu (aktivní nemoc), do remise (nemoc je v klidu). A to je zpravidla řešeno pomocí potlačení imunitního systému. 

Člověk je opravdu fascinující tvor. Dokud máte alespoň jednu další možnost léčby, nemáte potřebuj se měnit. Říkáte si, je tu přece medicína, ta se o mě postará. Zásadní změna přichází, když vám dojdou náboje v zásobníku. Už nejsou žádné další možnosti. Nevíme co s vámi, tak vám to střevo můžeme vyndat a budete mít pokoj. V tomto okamžiku otočíte. Buď vás to semele a vzdáte to, nebo začnete hledat. Zkoušet. Přemýšlet. Pro mě osobně byl tento moment hodně motivační a rozhodl jsem se, že udělám maximum pro to, abych na operaci nešel. 

Nebojím se operace (alespoň nová zkušenost), ale nechci se zbavit orgánu, který má svou funkci. Zvlášť kvůli nemoci, u které se ani neví, čím vzniká. Mluví se jen o genetických predispozicích, prostředí a střevní mikroflóře. Tyto tři faktory určitým způsobem ovlivňují to, co mám v sobě. S genetikou toho moc nevykouzlím, ale zbytek jsem schopen ovlivnit.

V tomto okamžiku jsem sám sebe znovu postavil do role testovacího králíka. Ale zároveň jsem se stal hlavním supervizorem a dohlížel jsem na výsledek tohoto pokusu. Začal jsem procházet různé studie týkající se mé nemoci a hledat spojitosti. Připadal jsem si jak Columbo. Čtete. Hledáte. Něco najdete a chcete to zkusit. 

Zkoušel jsem nikotin - část pacientů s UC získá nemoc po tom, co přestane kouřit a návrat zpět ke kouření jim pomůže (schválně se podívejte na House, co předepíše pacientovi s UC v druhé nebo třetí epizodě první série :)). Jsem nekuřák, takže jsem šel cestou žvýkaček a náplastí. Po týdnech testu jsem se necítil lépe, ale asi jsem pochopil, co kuřáky na nikotinu baví. No a pak jsem se musel zbavit začínající závislosti :) ke které mě donutil okamžik, kdy jsem si dal omylem silnější náplast a po pár minutách byl KO. Takže nikotin jsem jako léčbu zavrhl. Na někoho funguje. Na mě ne. 

Čínská medicína, Ajurvéda, akupunktura, léčitelé, makrobiotika, homeopatika, bylinky a další. V průběhu posledních let jsem zkusil vše a i když ne všemu jsem dal dostatek času. Nepomohlo. Dobře funguje akupunktura, ale jen na pár hodin. Jeden čas jsem testoval souvislost nemoci se stresem. Psychoterapie, antidepresiva. Za sebe mohu říci, že stres nemoc zhoršuje a to opravdu v řádu desítek procent. Ale není spouštěčem. Je důležité se s ním naučit pracovat, ale není na vině (ale znám jiné pacienty, kteří stres, psychiku vnímají jako klíč k UC). V tomto směru jsem testoval jógu - kvůli freedivingu hlavně pranayama jógu, která je fajn a opravdu funguje skvěle antistresově. Pranayama je zaměřena na dýchání a je zajímavé jednotlivá cvičení zkoušet a naučit se skutečně dýchat. Skvělá relaxace a na freediving dobrý trénink. Transcendentální meditace je další oblast, kterou jsem otestoval a opět se jedná o účinný nástroj proti stresu a na uklidnění, ale je to jen "náplast", ale já potřeboval najít jádro problému a toho se zbavit. 

Oblast, kterou jsem moc doposud neřešil, byla strava. Dle medicíny strava nemá žádnou spojitost s touto nemocí (což je zvláštní, když vezmete v úvahu, že máte zasažený trávicí trakt. Na druhou stranu se jedná o autoimunitní nemoc a střevo je jen místo, kde se projevuje - alespoň z pohledu medicíny). Můžete jíst vše, co vás nedráždí. Tečka. To zní dobře, jídlo mám rád a můžu vlastně cokoliv. A hlavně jím podle současných doporučení. Hodně "zdravých" sacharidů (celozrnné pečivo, těstoviny atd.), méně masa a když už, tak netučné. Zelenina pro dostatek vlákniny. Ovoce. S tukem to nepřeháním a hlavně ne ten živočišný. 

Dobře. Co když je toto ten problém? Jedním z faktorů ovlivňující tuto nemoc je životní styl. Do něho spadá i palivo, které denně svému tělu dáváte. Proč se autoimunitní nemoci objevují až v posledních desítkách letech. Co se tak zásadně změnilo? Je to rychlost, kterou svět nabral, nebo se změnilo i to, co a jak jíme?

V tomto směru jsem narazil na dvě diety - SCD (specific carbohydrate diet), která mluví o tom, že lidé s těmito nemocemi neumí dobře trávit složité cukry, a tak by se jich měli vyvarovat. Druhou byla kniha Life without bread od dr. Wolfganga Lutze, jehož teorie je založena na tom, že kvůli změně poměru bílkovin, sacharidů a tuků v potravě v posledním století dochází k novým nemocem. Zatímco dříve (a hlavně před více než 10 000 lety před příchodem zemědělství) jsme jedli především tuk a protein a malou část sacharidů, dnešní doba je naopak postavena na převaze sacharidů, které naše tělo dostávají z rovnováhy a způsobují problémy. A pokud už tyto problémy máte, tak dle Dr. Lutze je řešením tzv. ketóza. Což je stav, kdy vašemu tělu dodáte méně než cca 70g sacharidů denně (to jsou třeba cca tři banány), a vaše tělo začne brát energii nikoliv z cukrů, ale z tuku (který samozřejmě musí tvořit větší část vaší diety). 

Nejdříve si říkáte, že se ten člověk musel s takovýmto doporučením úplně zbláznit. To mám jíst stravu postavenou na mase, vejcích a tuku a k tomu si občas přihodit trochu sacharidů? A co cholesterol? Vždyť ztloustnu! Pak se na chvíli zastavíte a začnete přemýšlet. Ono vám to začne dávat trochu smysl. Podíváte se, co vám prodávají v supermarketech, zamyslíte se nad tím, jak se člověk vyvinul a jak jsme (pravděpodobně) byli geneticky vybaveni na jídlo. Co když 10 tisíc let nebylo pro moje tělo dost, aby se adaptovalo na cereálie, zrna, mouku, lepek? Co když naše vyvážená západní strava je opravdu to, co západ ničí? Proč lidi mající nízký obsah tuku ve stravě tloustnou? Vždyť naše tělo bylo geneticky vytvořeno tak, abychom byli zdraví a s malým obsahem tuku. Co když jíst tak, jak člověk jedl několik stovek tisíc let dává větší smysl, než jíst stravu, kterou známe poslední století?

A pak to prostě zkusíte. Dáte tomu šanci. Já jsem začal před více než rokem a od té doby snídám tři vejce s tuňákem a olivovým olejem a s trochou avokáda, k obědu si dám flák masa bez přílohy, odpoledne nějaké ovoce/zeleninu a večer? Pro změnu maso :) Na začátku si musíte trochu zvyknout... a v restauracích vysvětlovat, že opravdu nepotřebujete rýži, brambory ani jinou přílohu, že steak stačí :) Jednoduše zkusíte Paleo a tuky (!) se stanou vaším hlavním zdrojem energie. Vždyť logicky je tuk ten nejlepší zdroj energie - má 9 kalorií na gram oproti bílkovinám a sacharidům. A přitom jej záměrně z diety vyřazujeme abychom neztloustli. Upřímně vám mohu říci, že z tuku nepřiberete, spíš naopak. Přibíráte z cukru. Z těch cereálií, ovoce, chleba, těstovin a džusů. Pokud nevěříte a navíc se bojíte o své srdce, zkuste si najít studie, které potvrzují, že tuky jsou na srdce nebezpečné. Nenajdete žádné, na kterých by se vědci shodli. Spíše zjistíte, jak vzniklo spojení mezi cholesterolem a srdcem a že například existuje francouzský paradox - francouzi jedí hodně tuku, ale mají málo problému se srdcem. Další zajímavou věcí je, že na tuku nepřiberete. Já se v podstatě nehýbu a přesto jsem schopen jít s váhou dolu a naopak musím udělat maximum, abych nabral. Když jíte stravu bez sacharidů, vaše tělo automaticky reguluje, kdy má dost. Prostě přestanete jíst, protože nemáte potřebu. Vyloučením dezertu, sacharidů a "sladké tečky" prostě nemáte šanci nabrat. Pokud ovšem nesportujete a při současném příjmu proteinů nezačnou růst svaly. 

Ano, opravdu jsme to, co jíme, ale můj pohled je trochu jiný, než nabízejí protagonisté ve stejnojmeném pořadu.

S tím souvisí i stav jménem ketóza. Ten je obecně pokládán za nebezpečný (po dvanácti měsících jsem ještě neumřel a to jsem v ketóze 24/7). Jakmile snížíte příjem cukrů pod cca 70 gramů, vašemu tělu dojde, že glukózu nedostane v dostatečném množství a hledá jiný zdroj energie. A tím je tuk, respektive ketony. Tělo se přepne a najednou "jedete" na tuk. Na ten, který přijmete ve stravě, nebo na ten, co máte na těle. Ketóza je standardně spojená s hladověním - když hladovíte, tělo začne "požírat" samo sebe - z podkožního tuku bere energii, a ze svalů protein a část jej převádí na glukózu (vaše tělo potřebuje určitý denní příjem sacharidů, který když nedostane, tak si glukózu vytvoří ze svalů nebo proteinu, podle toho, co je dostupné). Proto se obecně bere ketóza jako nebezpečná, neboť signalizuje hladovění. Ale co když máte denně dostatečný příjem cukrů (72 g), proteinů 150 a více gramů a tuků (libovolně)? Jste v ketóze, ale rozhodně nehladovíte. A teď se zamyslete nad tím, kde člověk před 15 tis. lety sehnal sacharidy? Banány mu z vedlejší vesnice nepřivezli a když našel kus ovoce, bylo spíše kyselé a rozměrů dětské pěsti. Jeho stravu stejně jako u řady objevených kmenů tvořilo maso, respektive tuk, maso a vnitřnosti ulovených zvířat (např. žaludek obsahoval sacharidy, ale pořád velmi málo) - tudíž jsme stejně jako řada savců v tomto stavu žili tisíce let. Ale dnes je normální brát energii z mouky, pečiva, Coca-coly a těstovin. Ba co víc, je to zdravé a doporučované. Není to paradox?

Ale zpět k faktům. Po roce změny stravování směrem k paleo/low-carb jsem ve stavu, kdy mi opět zabraly kortikoidy a daří se mi je i s občasnými výkyvy snižovat na úroveň, na které jsem byl před čtyřmi lety (!). Moje poslední koloskopie dopadla nejlépe za stejné časové období a zatímco se od stanovení diagnózy střevo stále zhoršovalo až bylo postižené kompletně celé, podařilo se mi rozsah zánětů začít snižovat. Začal jsem zase sportovat. Mám více energie a léky tolik neovlivňují můj život. Ale pořád mám dlouho cestu před sebou. Tato zkušenost rozhodně změnila můj pohled na to, jak hodně strava ovlivňuje nás jako lidi. A pokud něco mohu doporučit každému, kdo řeší podobné problémy (např. autoimunitní nemoc), rozhodně dejte nízkosachardové stravě šanci. A vydržte prvních pár měsíců, které jsou z hlediska adaptace nejtěžší. 

Pokud vás dané téma zaujalo, rozhodně doporučuji tyto zdroje:

Knihy:

Podcasty:

Forum:
125 responses
Doporučuju vyzkoušet mořskou řasu chlorella. Nezkoušel jsi ji? Prodává se např ve formě 100% přírodní tablety a je právě na posílení imunitního systému, střevní mikroflóry a detoxikaci organismu.
tleskám tleskám palce držím :)
moc dlouhy, to se mi nechce cist :)
Uf ... přečteno jedním dechem a nezbývá než říct, že také držím palce.
Držim pěsti a přeji hodně síly Petře. Přečetl jsem to celé, Čáry bude určitě vděčný za zmínku o jeho já :-). To, že bolest je stav mysli, nám vtloukal do hlavy i trenér na Thaiboxu :-). Je to neuvěřitelné martýrium čím musíš projít a procházíš, ale máš můj obdiv, s jakou elegancí to zvládáš. Carlos ;-)
Ahoj Petře,

kamarád má Crohna, takže alespoň z částí vím o čem mluvíš. Ale podle toho co tu píšeš je vidět, že jsi obrovskej bojovník. Můj kamarád taky. Oba se snažíte pořád sportovat, nedat na sobě nic znát a naopak ještě bavíte svoje okolí. Doufejme, že se časem najde nějaký lék.

Bojuj dál a drž se! Držím palce, Petře!

brašule zvládneš to, už jsi vylezl větší kopce...drž se
Hluboký obdiv.
Petr
Váš příběh mně vzal za srdce.Sama jsem Medrol brala 3 roky a poničila jsem si tak žaludek a psychiku. Teď jsem už 4 roky na Imuranu a rok na AD - deprese mně trápí mnohem víc než má roztroušená skleroza. Moc Vám fandím! Drtžte se!
Jak už někdo zmiňoval nahoře řasu chlorellu, tak já se přidám ještě s ječmenem. Věnuji se přírodní léčbě, výživě a alternativní medicíně a pomocí chlorely a zeleného ječmene se dá vyléčit nejen crohnova choroba (blízká kamarádka měla výsledky už za půl roku) ale i ulcerózní kolitida. Doporučuji firmu green ways, mají nejkvalitnější výrobu a úpravu potravin a tím nejlepší výsledky. Každopádně, ať to zkusíte nebo ne, hodně štěstí, držím pěsti.
Přečteno na jeden zátah. Co k tomu říkat žejo. Respekt a držím palce tobě i rodině.
Držím palce. Ja som pred pol rokom tiež prešiel na stravu založenú na tukoch a proteínoch. Bola to pozitívna zmena. Cítim viac energie a moje telo je v rovnováhe. Vrelo odporúčam aj ostatným.
Tiež sa smejem, keď musím v reštikách vysvetľovať, že chcem namiesto opekaných zemiakov grilovanú zeleninu :D
Dúfam, že čím viacej ľudí spozná výhody tohto stravovania.
Díky moc za tenhle článek. Mám stejnou nemoc, naštěstí ne s tak výraznými příznaky.
Překvapila mě věta "Dle medicíny strava nemá žádnou spojitost s touto nemocí", já mám od doktora naordinovanou tzv. bezezbytkovou dietu, tj. neměl bych jíst nic, co zůstává déle ve střevech. Potraviny s různými zrníčky, třeba právě i celozrnné pečivo.
Jinak původ nemoci je sice neznámý, ale jedna moje teorie je, že ji způsobilo moje asi dvouleté koketování s vegetariánstvím...
Klobouk dolů... Držím palce, aby se zdravotní stav zlepšoval i nadále. A jestli mohu dotaz, zajímal by mě proces přechodu na novou stravu: bylo to ze dne na den, nebo jsi postupně vysazoval mouku atd. a přidával maso?
Držim palce a přeju hodně energie v dalším boji s touto nemocí.
Hmm, po přečtení tohoto článku jsem se opět utvrdil v tom, že jsem si vybral dobré vzdělání. Od září nastupuju na studium medicíny, takže Petře, počkej šest let, pak tě vyléčím! :D

Ne teď vážně, jsem rád, že si o tom napsal takto poučný článek, držím ti pěsti a věřím, že se tvůj zdravotní stav bude den ode dne zlepšovat!

Wow, diky za vaše reakce a podporu, moc si toho cením!
@jankubr ... máš pravdu, obecné doporučení je bezezbytková dieta, standardně ji nasazují před vyšetřením.

Ad vegetariánství - pochopím vegetariánství kvůli etické rovině, ale nevěřím vegetariánství jako "zdravé" stravě. Robb Wolf, autor jedné z knih byl dlouholetý vegetarián a rozjela se mu taky kolitida. Věřím, že od přírody jsme masožravci a naše tělo je na tuto stravu nejlépe připraveno. (což neznamená, že se to s evolucí nezmění, ale osobně tomu nevěřím).

@pejco dík, už se těším :)
@Sugarfreelife .. já to udělal ze dne na den a to je celkem pro organizmus rána. Adaptace na ketózu může trvat i týdny a člověk hlavně zjistí, že je na cukrech regulérně závislý. Kdybych nebyl v tom stavu, ve kterém jsem byl, šel bych spíše postupnou cestou. Zkusím k tomu napsat ještě jeden příspěvek.
Na příspěvek se těším :) Zaujalo mě to, ale nevěřím, že by se mi tenhle způsob stravování podařilo bez silné motivace dodržovat na 100 %. Ze dne na den se mi sice povedlo před půl rokem vysadit veškerá sladidla (krom ovoce) a processed food, ale to pro tělo není taková pecka, protože pořád zbývá ta mouka, že...

Velký otazník je pro mě zdroj kvalitního masa, ryby jsou bez problémů, ale hovězí/kuřecí v biokvalitě je vzhledem k množství při paleo stravování neúnosně drahé a supermarketová kvalita je otřesná. Jak to řešíš?

Poslední týden jsem si říkal, že musím napsat Petru Márovi, aby se podělil o svoje zkušenosti s Paleo dietou v nějakém článku. Že by telepatie?
Právě zkouším Paleo pár dní a podle pocitů bych hádal, že jsem někde na přechodu do ketózy. Dnešní strava: ráno míchaná vejce se slaninou, oběd vysoký roštěnec s grilovanou zeleninkou a na večeři čeká kuřátko. Mezi tím nějaké ty oříšky.
Pro ty, co nemají rádi slovo "dieta" bych doporučil (stejně jako Petr) knížku Why We Get Fat. Pro ty, co chtějí něco v kratší podobě bych ještě uvedl autorův legendární článek pro NYT. Zde:
http://www.garytaubes.com/writing/articles/if-its-all-been-big-fat-lie/
Doufám, že na konci prázdnin budu moct napsat nějaké vlastní zkušenosti s tímto způsobem stravování.
Petře, byl byste tak hodný a napsal více o tom, co přesně jíte? Upřímně řečeno mně tahle dieta fascinuje...Stejně jako SugarfreeLife jsem si nejdřív myslela, že musí být finančně dost náročná. Ale když se tak zamyslím, při "vyšší výhřevnosti" ;-) tuků zas člověk sní o to méně, že?
@LABlackPepper Osobně si myslím, že dražší bude. Sacharidy jsou dnes nejlevnější komodita. Ale finanční zabiják to taky není. ;-)
Delka clanku je relativni, dulezitejsi je obsah... Smekam pred tvou vuli a odhodlanim. Naprostou souhlasim s vetou "Lépe si uvědomíte hodnotu času, energie". Drzim palce do dalsiho (doufam vitezneho) boje!
@bizwiz To ráda slyším/čtu. ;-)
Děkuji Vám, Petře, Vaše sdílená zkušenost je pro mne velkou inspirací, která přichází přesně načasována.
Klobuk dole pred tebou. Mam husiu kozu. Drzim palce. Ten prechod na novu stravu neviem ci by som zvladol. Ufff
Respect za coming out a přeju upřímně ať to přemůžeš.
Preju hodne zdravi at je lip. Přesne o tom se dohaduju s kamaradem makrobiotikem. Stravovani jak jsi ho popsal, tak presne tak to vidim, cloveku staci jen selskej rozum a vzit si to tak jak to vzdycky bylo a tim se řídit. Jeste jednou hodne zdraví přeju.
Klobouk dolů a držím pěsti ať se té nemoci zbavíš!
Taky mam v posledni dobe nejake trable zdravotni (osteochondroza patere, krecove zily zhorsene, problemy s koleny). Ale co je moje casta bolest zad v porovnani s timhle tvym gigantickym soubojem!!! Ja jsem zatim ve fazi kdy hlavne jen nadavam, ze to boli. ;) Drzim palce, vsechny co jich mam, at se dari v souboji! Tobe i pomocnikum doma. :)
Petře držím ti palce, je fajn si přečíst, že jsi objevil jídelníček který ti pomáhá. Věřím, že se tvůj stav bude jen a jen zlepšovat!
Ještě otázka na tělo. Určitě každý z nás už někde četl, že je maso původcem většiny civilizačních chorob. Jak se díváš na tohle při dlouhodobé výživě převážně jen z masa?
skvele napsane, se zatajenym dechem prectene.. hodne stesti (zdravi!) a drzeni palcu k tomu
Petre, musim rict, ze jsi me timto clankem hodne inspiroval. Sam se cca rok lecim s hyperfunkci stitne zlazy (autoimunitni). Jak pises v predposledni vete, mohlo by to pomoci. Neco na teto strave urcite bude, koukal jsem na par videi s Jackem Lalannem a hodne jsem se pro toto tema nadchl. Jdu intenzivne studovat :)

Velky dik, budu drzet pesti a velky respekt, ze jsi se rozhodl o tom napsat, i kdyz jsi sam v nelehkce situaci, aby jsi pomohl ostatnim!

Pro většinu lidí zřejmě zcela extrémní, ujetá a zcela zavrženíhodná věc, neb pro mě s výsledky: www.pust.cz.

Případně www.emms.cz (s praktickými, leč ne dlouhodobými zkušenostmi).

@Ondra - mas pravdu, clovek se docte hodne o tom, jak ma jist hodne celozrneho peciva, malo cerveneho masa, hodne cvicit a podobne. Tohle me (mozna) dostalo tam, kde jsem, zatim temer presny opak me z toho dostal ven. Kdyz si clovek polozi otazku proc doopravdy mam jist timto doporucovanym zpusobem a snazi se pochopit vyzivu a stravovani tak z hlediska evoluce to vubec nedava smysl. Vlastne tohle ve spojeni s potravinami, ktere se prodavaji v supermarketech nema co delat s tim, jak je nase telo geneticky postaveno.
... pripravim dalsi clanek a zkusim to nastinit z tohoto hlediska a co jsem zatim "vypatral" :)
Petře, zdravím a držím palce. Sama mám celiakii (autoimun, tenké střevo), takže bez lepku a bez mléka, naštěstí v neaktivní fázi, protože už několik let používám jen základní potraviny, což tu vzhledem ke kvalitě taky není žádné terno. Chlorella ani ječmen nezabraly, spíše to pro mě bylo na rovině placeba. Potíže jsou pořád a léky navíc neexistují. Přemýšlím o další cestě, protože pohyb a sport dělat takto nemůžu, je to nemyslitelně únavné. Co se výživy týče už se tomu nějakou dobu věnuji s různou úspěšností a občas extrémními RAW a půstovými zkušenostmi. S RAW jsem byla taky primárně na tuku. Každopádně by mě zajímala nějaká negativa, které to paleo může mít...

Hezký den. DS
http://www.facebook.com/DSfood

Díky moc Petře, jsem rád že jsi se nakonec odhodlal článek publikovat.
Experimentuji se Slow Carb Diet (upřímně teď nevidím žádný rozdíl oproti paleo), částečně také kvůli drobným zdravotním komplikacím. Celkově mohu říci, že přechod od "zakázaného" mi zabral asi 14 dní.
Cítím se skvěle – mám spoustu energie, netrápí mne náhlé záchvaty hladu, akorát trávička se s tím asi pořád trochu pere.
Podařilo se mi strhnout i pár kamarádů a spolubydlících, takže to je hned o něco veselejší.

Přeji hodně sil a kvalitních surovin :)

Je hrozné,jaké existují v současné době nemoci. Sám mám také takovou specialitku,ale v porovnání s UC je to někde jinde. Článek byl pro mě velmi inspirativní a díky za něj. Nezbývá nic jiného než popřát hodně zdraví a síly do dalších bojů. A ať se jen zlepšuje.
Zdravím,
také jsem to přečetl jedním dechem. Obdivuju kolik máš energie i přesto, že ti tahle nemoc tolik bere. Přeju ti hodně štěstí ve tvém životě.

Paleo dieta mně hodně zaujala. Poslední dobou bývám hodně unavený a také se snažím najít to správné stravování, které by mi vyhovovalo.

Díky za inspirující článek.

Dík za otevřený článek a držím palce! Sám jsem se začal o paleo stravu zajímat přes sport a je úžasné, jak funguje jako léčebný prostředek.
Ahoj, držím ti palce. V článku jsem si všiml, že si zkoušel i homeopatii. Je pravda že pomáhá ale musíš u ní vydržet. Osobně jsem si zažil cca 6 operací nespočet zákroků a doktoři místo toho aby léčili pouze dávali antibiotika, kortikoidy stále dokola. Výsledek byl takový, že možná vyléčili symptomy ale příčinu nemoci ne a vracela se stále dokola Byl jsem považován za težkýho alergika s žádnou iminitou atd atd. Až mě otec vzal k homeopatičce (MUDr. Kateřina Formánková) , kde jsem se prakticky uzdravil. První co přišlo byla dieta na vyčištění těla od všech antibiotik a léků, které jsem bral. Rodina ji navštěvuje už asi 13 let.

Doporučuji to zkusit znovu pokud možno a vydržet. Držím palce!!

Dobrý den, držím palce ať to zvládnete...
Petre asi pred rokem si me skolil a bylo to super. Tehdy si naznacoval neco ale netusil jsem to ze mas UC. Hele ja mam 2 roky Crohna a velice dobře vim o čem píšeš a taky vím že kdo to nezažil tak nikdy nemůže pochopit jaký to je. Ja s tim bojuju dva roky a musim ti rict ze nekdy je to sakra tezky delat ze jsi v pohodě. Nejhorsi je rano vstat a dat se do stavu ze ses pouzitelnej v praci. Uplně jsem překopal jidelníček, životní hodnoty a vlastně všechno.
Držim palce!!!
Honza
Clanek jsem se zaujetim precetl. Nejsem na tom nastesti tak zle jako autor, ale trapi me tzv: syndrom drazdiveho trakcniku, v podobe silnych prujmu po temer kazdem jidle a po ranu.

Zkusil jsem presne jako autor.. psychoterapii, akupunkturu, cinskou medicinu,jogu,ruzne diety vsechno co se da najit na google a mohlo by pomoci. Bohuzel nic nepomohlo a jiz se s tim potykam 3ti rok.

Hodne stesti v boji se strevama...

Zdravím, sám trpím Crohnovou chorobou a upřímně na nějakou dietu z vysoka prdím. Možná je to tím že sem ještě mladý a život si chci "trochu užít", ale je pravda že na sobě pociťuju, že to není ono. Tento článek mi poslal bratr a mě velmi zaujal. Náhodou zrovna tento týden mám kontrolu v nemocnici, tak se chystám poradit se s mojí doktorkou ohledně téhle paleo diety a případného programu okolo. Snad mi to pomůže jako pomohlo Vám a držím Vám palce. :)
@David Kadlec - podobny pristup jsem mel taky a ted me mrzi, ze jsem svuj stav nezacal resit drive. U nekoho lecba funguje dlouhodobe a u nekoho ne a jde na operaci. Je to samozrejme tvoje rozhodnuti.

Co se tyce porady s doktorkou, spise ti rekne, ze to je hloupost, nejsou studie, ktere by tuto dietu podporili a tak se k tomu i medicina stavi, bohuzel.

@Standa - Drazdivy tracnik jsem mel diagnostikovan cca 6 let pred tim, nez jsem se dostal do vyssiho levelu (kolitida). Urcite Paleo zkus + se podivej na teorii FODMAPS, staci dat do Google a
@Standa ... staci dat do Google a najdes radu odkazu. Ta teorie je postavena na spatnem traveni nekterych potravin - mouka, nektere ovoce a zelenina a tim vznika drazdivost. Na me to celkem sedi a neni to tak restriktivni jako paleo. Navic i medicina zacina brat tyto moznosti v potaz...

Drzim palce
Petr

A žlučník to snáší normálně a nebo je třeba si na ty tuky nějak postupně zvykat?
@Libuše - žlučník je v pohodě, ale tady možná došlo k nepochopení - já jím "zdravý" tuk - máslo, olivový olej, kokosový olej, živočišný tuk, ryby.. žádné přepálené smažené záležitosti apod. Ono téma tuky je kapitola sama pro sebe, v principu se řeší poměr Omega-3 vs. Omega-6...
Díky za rychlou odpověď, já vím, že jsou to zdravé tuky a myslím si, že je to fakt fungující a dobrý způsob stravování. Ale žluč je k trávení jakýchkoliv tuků třeba vždycky. Spíš teoreticky by mě zajímalo, jak by to snášeli lidi ze zúženými žlučovými cestami nebo prostě takoví, co mají nějaké problémy se žlučníkem, nebo jestli takoví vůbec existují, co mají problém se žlučníkem a zároveň i s kolitidou ... asi je třeba si zvykat postupně ..? Ještě si podrobněji postuduji Vaše odkazy.
Diky moc, pohledam zkusim...

Jak resis treba snidane? Ja si nedovedu predstavit ze bych si doma udelal vajicka a slaninu a pak nemel cestou do prace problem:-)

@Standa - snidane jsou u me standardne 4 vajicka na ruzne zpusoby + hromada slaniny. Obcas grilovane rajce, avokado, nebo tunak. Nebo klidne to, co jsem mel k veceri. Obcas kvalitni uzeniny.

Ono to na zacatku vypada fakt divne, ale me to po roce vubec neprijde. Ja kdyz jsem s tim zacinal, tak jsem byl v takovem stavu, ze mi bylo jedno, co jim, takze ten prechod nebyl pro me pocitove az tak drasticky. A kdyz to zacalo pomahat, tak jsem neprestal...

@Libuse upřímně netuším, já žádné problémy se žlučníkem nemám a ani nepozoruji, naštěstí :) Našel jsem tuto diskuzi + tam jsou další odkazy:

http://paleohacks.com/questions/8535/is-gall-bladder-affected-by-paleo-diet#a...

snad pomůže.

Tak jsem trosku pogooglil ty fodmaps a bohuzel vetsina odkazu je reklamniho razeni.. a offiko stranky nabizeji jen knizku za 40usd... kazdopadne nejvice informaci jsem nasel zde: http://www.medicine.virginia.edu/clinical/departments/medicine/divisions/dige...

Tak treba se to bude nekomu hodit kdo to tu cte..

Dobrý den Petře. Měl jsem problémy s UC 12 let - od 19ti let. Naprosto chápu jak jste se cítil a cítíte, jaký je to boj. Jak člověk věří a pak zase padá do stavů, kdy to stojí všechno za ...... Jak se probouzíte unavený a co sil stojí se vůbec do něčeho pustit. Máte můj obdiv a respekt. Díky, že jste se svěřil.

Vyzkoušel jsem všechny možné i nemožné léky, diety, alternativní léčení... zbytečné o tom mluvit - znáte to. Nakonec pro mne byla jediným řešením totální kolektomie - odebrání celého tlustého střeva. Což byl šok, dva roky před tím jsem absolvoval transplantaci jater a mělo být vše ok. Takže opět zpátky z naděje do průšvihu.

Půl roku jsem se tomu bránil zuby nehty (až hrozba potenciální rakoviny v nefunkční tkáni poničeného střeva pro mne byla argumentem). Představa vývodu pro mne byla a je prostě nepřijatelná. Proto přestože mne odrazovali, jsem se rozhodl pro operaci s pouchem a jen dočasným vývodem (ano, přežil jsem to - výcvik UCfightera se vyplatil). Teď jsem dva roky po operaci a mohu říci, že nepamatuji, kdy mi bylo lépe.

Jedním dechem musím dodat, že pro mne bylo naprosto nezbytné změnit myšlení a postoj k životu. Jsem jeden z těch, u kterých hrála psychika velkou roli - ostatně oba víme, že UC je popisována jako psychosomatická nemoc. Velmi zkráceně řečeno: došel jsem k tomu, že už se mi nic horšího v životě stát nemůže a nemá vůbec cenu se něčeho bát nebo se stresovat.

Bohužel k takovému stanovisku málokdo dokáže dojít sám - přetnout ten začarovaný kruh nemoci a začít žít jinak (vždyť změna životosprávy je v podstatě také životní změna). Proto bych všem podobně nemocným doporučil řešit nejen životosprávu a medikaci léky, ale také se snažit řešit vlastní psychickou pohodu. Má to nespornou výhodu: nemá vedlejší účinky jako léky a nebolí jako operace nebo vyšetření. Proč to tedy nezkusit?

Jak sám víte, svěřená bolest je hned o něco snesitelnější. Uvědomuji si, že v současnosti je velice těžké najít toho správného člověka natož odborníka, který je pro každého jediného ten pravý a který dokáže pomoci. Stejně jako se těžko hledá ten pravý lék nebo dieta, ale je dobré se nevzdávat a využít všech prostředků k uzdravení.

Na závěr chci zdůraznit: je naprostý a totální nesmysl se považovat za póvl! Ta bolest je skutečná a život s UC je daleko těžší než se může okolí zdát. Všichni kdo jsme to prožili anebo prožíváme si zasloužíme sebeúctu a pochopení. Jsme dost silní na to s tím bojovat a zasloužíme si uzdravení.

@Petr Díky Petře za příspěvek. Přiznám se, že jsem již vnitřně přijal operaci jako možné řešení a pokud vše ostatní selžem, určitě je to lepší volba, než medikamenty. Přesto vše nasvědčuje tomu, že se mi daří najít i jnou cestu.

Souhlasím s pohledem na psychiku a stres, přesto u mě to není ten primární spouštěč nemoci - ač jsem měl nejnáročnější rok v mém životě (narození dítěte, hodně cestování, školení, vedení vice firem), stresu bylo dost a přesto strava zabrala. V každém případě stres z mého pohledu zhoršuje jakoukoliv nemoc a naše není vyjímkou.

Líbí se mi pohled "nic horšího se mi nemůže stát, tak proč se stresovat"

A ještě poznámka k citátu z Norského dřeva (povl) - nemyslel jsem to na sebe či na jiné pacienty, ale spíše jako můj pohled na sebelítost. Člověk vždy nejdříve prohraje ve své hlavě a sebelítost a obviňování okolí a situace je začátek prohry. Každý z nás má slabé místo, třináctou komnatu, ať ti úspěšní, či neúspěšní, vtip je umět se s tím vyrovnat. Proto jsem to uvedl. Věřím, že za vše, co se nám děje, si můžeme určitým způsobem sami a sami to taky musíme vyřešit (nám na mysli, že nemůže čekat, že to za nás udělá někdo jiný).

@ Petr Mára O té psychice by to bylo dlouhé povídání a tzv. není pro všechny, ve smyslu přijetí takových informací (viz třeba tohle video: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10213330156-hranice-v-psychosomatice/20... ). Nejde jen o (oslabující) stres, ale i o to jak ten člověk vnímá a přijímá sám sebe. Jak se staví k životu. Jak si sám sobě připadá užitečný a jestli má pro něj smysluplný cíl.

Popisujete stresové situace, ale všechny jsou veskrze pozitivní - šel jste za nějakým cílem, poznával nová místa, měl zážitky, které byly více než naplňující, seberealizoval jste se, těšil jste se a zažil významné pozitivní životní změny. Věřím, že přesně to je ta nejlepší doba pro zdravotní zlepšení.

Je hodně důležité si uvědomit, že ve světle toho co si nemocný prožije, nemusí mít strach z každodenního života, práce, vztahů, zodpovědnosti. Není důvod se stresovat a ničit si zdraví, když jste obstál v něčem daleko horším. Obvykle je to stejně tak, že se bojíme domněnek nebo konstruktů a realita je odlišná. Lidé s UC co znám nikdy nezklamali okolí, jsou zodpovědní, schopní a inteligentní lidé, plnící svoje závazky lépe a usilovněji než ostatní.

Vím jak jste myslel ten citát a ani já jsem to co jsem napsal, nemyslel útočně vůči jiným. Právě naopak. Šlo mi o to sám sobě ještě více "nenakládat", nebýt na sebe tvrdý. Sebelítost jistě dobrá není. Ale stejně tak není dobré sebeobviňování. Nemůžete si za to, že jste onemocněl, nemůžete za to, že je vám momentálně zle. Nabízí se otázka: jak to víte, že si za to můžete (případně nakolik procent si za to můžete)? Nebo co jste mohl udělat proto, abyste neonemocněl? Sebeobviňování nedovolí udělat krok kupředu.

Každý si hledá ten důvod: proč se mi stalo to, co se mi stalo? Kdo za to může? Jenže to už dávno nehraje roli. Je třeba to řešit, protože žít v minulosti nejde. Daleko lepší je to co píšete: sám začít dělat něco co pomáhá teď a co změní budoucnost. Ať už je to dieta nebo psychoterapie.

Ahoj, dostal jsem článek od své výživářky, která mi pomáhá 2 měsíce se sacharidovou dietou. Léčím se rok z rakoviny a tahle strava a pohyb mě neuvěřitelně zvedla. Nejen výkonostně, ale hlavně psychicky. Vše okolo stravy je snad nejvíc závislé na zvyku. Nikdo nás nenaučil stravovat se přirozeně a tak jedeme v kolejích dál. Také jsem zkoušel všechno možné, jako ty. Ale teprv tady jsem sám sebou a spokojený. Nemluvě o tom, že jako vedlejší produkt tohohle zpracovávání energie je otevření očí. Myslím tím ohledně všech produktů co se okolo nás prodávájí. Po čase mi to přišlo šílené jak jsem dříve jedl.
Lidé tu dost píšou jak tě obdivují a že by to samy nedokázali, jak by to bylo pro ně těžké. Rád bych k tomu dodal, že strava je jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme ovlivnit a tak přispět k našemu životu. Rozhodně to za to stojí. Nyní mi to připadá logické a je mi jen líto, že k tomu člověk dospěje až když mu něco je.
Držím Ti palce Petře a máš mou podporu. Rád bych se zůčastnil na osvětě tohohle stravování. Měj se fajnově :-). Srdečně Martin
Ahoj Martine, diky za reakci, shodou nahod jsem ted cetl tuto studii o vlivu ketogeni dietu na rust nadoru - http://en.scientificcommons.org/34603526

Souhlasim s tebou - otevreni oci a uplne jiny pohled na stravu je totez, co se delo u me. Take drzim palce!

@Petr Urcite s tebou petre souhlasim z pohledu hlava & tělo - mind-body connection. Jedno bez druheho nemuze fungovat a i veda potvrzuje provazanost psychiky a zdravotního stavu. A je pravda, ze nelazi na tom, co se okolo deje, ale jak dane situace prijmeme. A to je na tom asi to nejtezsi :( Stejnou zivotni situaci kazdy z nas vnima uplne jinak. Spousta veci, ktere jsem vyse uvedl, me pomohla z pohledu psychiky a i to byla soucast me lecby.
Petře, tak už jím, paleo také. nebo spíš polo-peleo, protože jím víc zeleniny a neslazené, neochucené mléčné výrobky. Po pravdě první impuls k tomuto řešení bylo zhubnout, což se mi daří. Za 14 dní mám dole 3 kila tuků. Ovšem dostali se zajímavé vedlejší účinky: úplně mne přestala pálit žáha, na což jsem trpěla hodně let, prošla jsem si i zánětem jícnu. Také se mi upravilo trávení, nebolí mně žaludek, nejsem nafouklá. A jako prémii mám více enegrie a lepší náladu.
Chci Vám vyjádřit díky. Díky za to, že jste našel odvahu a zveřejnil tento článek. Díky za inspiraci.
Moc Vám držím pěsti s Vaším bojem. Měj se krásně a hlavně: Hodně zdraví!!!
Lucie
Ahoj Petře. Přečetl jsem článek o UC a v jednom bodě nemohu souhlasit. U mne se ulcerózní kolitida objevila podle příznaků už ve 30ti letech, diagnostikována ve 40ti.
Po první kolono následovaly léky (samozřejmě kortikoidy) po celých 6 let.
Přiznám se , že jsem neposlouchal doktory a při užívání léků byla moje strava spíš maso, vejce a tuk s minimem obilovin. Díky tomu jsem za těch 6 let nezhubnul, spíše přibral cca 10kg (měřím 189cm, max váha 95kg). Tahle dieta nebyla tak špatná, protože ve střevě toho moc nezůstalo a při tabletkách problémy nebyly.
Po 6ti letech se lékař rozhodnul léky vysadit a tak jsem zůstal se svým problémem sám. Pokračoval jsem ve své dietě, nebyla tak špatná, poněvadž jsem velké problémy neměl, jen tradiční křeče, nadýmání a bezpočet návštěv toalety. Bral jsem to jako nutné zlo. Když jsem musel cestovat, tak jsem radši nejedl.
Bez léků jsem mohl pozorovat své reakce trochu jinak, a tak jsem zjistil, že mi začíná uklidňovat střevo zelí. Na to se moje žena rozhodla, že bude hubnout a zajistila si jednu knihu s jídelníčkem, kde můžeš jíst do sytosti, dokonce se i přecpat a přesto hubneš, součástí je v prvním týdnu specifická zelenina atd. Risknul jsem to a dal se do experimentu s ní na základě svého poznatku o zelí. Za tři dny se můj stav otočil o 180stupňů, po roce bez léků, kdy má stolice byla jen voda, jsem byl jako zdravý člověk. Jedenkrát denně na toaletě a nemoc jako by nebyla. Zmizely i křeče a všechny ostatní projevy zánětu. Tím chci podotknout, že opravdu u této nemoci člověk musí hledat, já sám jsem přečetl spousty článků a rad a hledal řešení metodou pokus-omyl. Doktoři jen léčí ale neuzdraví tě a rady jako nejezte to či ono u této nemoci naplatí pro všechny obecně. Nyní jsem naopak zjistil další poznatek, že teď u mne reakci střeva vyvolává ve větší míře maso, jakékoliv a vajíčka. A co se týče sacharidů, na snídani mívám nastrouhané jablko, mrkev, smícháno s medem a ne málo, pomleté ořechy a rozinky.
Takže na závěr. Tato nemoc vyžaduje opravdu trpělivost a hledání. Já věřím , že jsem svou cestu našel a držím palce všem , kteří to nevzdávají a hledají dál.
Zdraví Dušan
Skvely clanek a spousta skvelych prispevku v diskuzi. Smekam prede vsemi, kteri se umi postavit celem svym problemum, byt takto vaznym, a poprat se s nimi. Diky za inspiraci a preju hodne zdaru
Dlouhý článek ale naprosto pravdivý a místný ve vetšině odstavcích se docela vidím :/ a to mám zasebou zatím první těžší relaps a sem už 5 měsíc na nemocenský a chtěl bych se zeptat jak to máš ty s prací celkove a jak dlouho tak trvá hodit to do remise, člověk je zavřenej doma jak vevězení dali mi jen 4 hodiny vycházek-jasný některý dny je mi to uplně jedno, ale sou dny kdy to de a člověk by chtel jít ven i jinak než určený hodiny.. děkuji za případnou odp.
Ahoj, taky trpim takovoudle nemocí. Měla sem předtim ulcrosní kolitidu, teď, už 5.let mám crohnovou chorobu.
Radim ti, nemysli na to pořád, nebo to bude ještě horší.
http://www.facebook.com/groups/203329673024698/

Pro ti, kteří ještě neznaj mojí skupinu, je to pro nemocný s ulcerosní kolitidou, či Crohnovou chorobou. Je nás tam zatim 30. Jestli chcete, přidejte se.

Co urinoterapie? Osobně s tím sice nemám zkušenosti, ale přijde mi to jako zajímavá varianta léčby. Jen to chce v tomto případě hodně pracovat na odblokování hlavy (řízek to prostě není). Hodně štěstí.
Zkoušel jsi třeba naltrexon, bromelain ? taky s tím bojuju a zkouším a zjišťuju, co se dá....ted jsem na imunosupresivech i kortikoidech na čas než se zas hodím do remise...pokud se to povede chtěl bych to udžet na mesalazinu...ještě mě napadá červí vejce ale našel jsem na to kliniku jen v mexiku nebo thajsku.. což je trochu zruky...strava a psychyka má vliv určitě... když je remise docela pomáhá E.coli nissle 1917... při vzplanutí úplně k ničemu... každopádně pozoruju že při chřipce angíně jde střevo do remise....což je docela pozitivum... držím palce M.
Tvůj článek jsem také jako většina ostatních přečetl jedním dechem a ještě teď jsem v šoku. Jsem v šoku, protože jsem pod tvým článkem hledal své jméno! Přišlo mi až zatraceně neuvěřitelné, jak identický stav prožíváme. Je mi 24 let, paradoxně k mému stavu jsem zdravotní bratr a mám úplně ty samé problémy a dokonce i mně už jako poslední štace bylo nabídnuto chirurgické řešení. Také moje první reakce byly stejné jak tvoje, ale stav se neustále horšil a horšil až jsem předevčírem na to kývl, takže mě to asi tak za dva roky čeká...Jak jsem říkal, jsem zdravotní bratr, ale musím přiznat, že Paleo dietu jsem dosud neznal, proto ti za tento příspěvek velice děkuji!!!Nyní chci sebrat dostatek vůle a tuto dietu vyzkoušet. Ještě jednou díky!
Lukáš
Ahoj Lukáši,

díky za komentář a rozhodně to zkus, já jsem se aktuálně dostal na 6mg Medrolu (což se mi za posledních 5 let nepodařilo) a možná na Vánoce budu "čistý". Chce to vydržet, ale stojí to za to. Jinak jsem napsal ještě jeden článek k té dietě - http://petrmara.posterous.com/paleo-dieta

Hodně zdraví!
Petr

Zdravim... moj expriatel taktiez trpi touto chorobou uz niekolky rok a popravde mu kazdy jeden den drzim palce stale viac a viac aby nasiel svoj smer, sposob premyslania, fungovania, ktory mu nejakym sposobom pomoze pretoze pri kazdom relapse je tazsie a tazsie najst nejaku novu cestu von... novy zaciatok uz po 1000x... a taktiez aj tebe prajem nech ta sila a odhodlanie neopustia v ziadnom pripade :)
Ahoj, vcera jsem slysel neco o stravovani podle krevni skupiny. Zkousel nekdo ?
Ahoj, já věřím spíše v evoluci, než krevní skupiny, tzn. podle mě bychom všichni měli jíst jako krevní skupina 0. 10 000 let je na změnu genu a adaptaci na jinou stravu údajně krátká doba (z hlediska celé společnosti).
Ahoj Peto.

Ja mam diagnostikovanou wegenerovu granulomatozu, cca 2,5 roku. V principu podobne autoimunitni onemocneni, imunita utoci na cevni bunky, projevilo se mi to nejdrive jako krvaceni z nosu. Jsem dlouhodobe na medrolu, pred mesicem to bylo 4mg. Zhruba pred mesicem jsem prave objevil tvuj clanek a zacal si shanet informace na zahranicnich webech, hrozne me to nadchlo, a moc ti za tvuj clanek dekuju. Dietu jsem zacal praktikovat hned od prvniho dne, vse podle tvych principu az na vajicka, o kterych jsem nasel, ze bilek muze byt take alergen. Subjektivne jsem citil velke zlepseni, krvaceni z nosu se mi jeste zlepsilo, a dokonce jsem si medrol snizil na 2mg. Jako na potvoru jsem se cca pred tydnem dostal na rentgen plic (ciste nahodne, bez potizi) a rtg ukazal ovalne lozisko, nejspise projev wegenera (zasahuje nejvice nos, plice a ledviny). Po ruznych vysetreni nemam jeste definitivni zaver ale vypadato na wegenera. A samozrejmne doktori mluvi o pulsech cyklofofamidu (cytostatykum, ktere celkem razantne odrovna vlastni imunitu aby neskodila). No a ja ted resim jestli do toho pujdu nebo ne. Na tech plicich se to mohlo projevit uz treba pred rokem a nevedel jsem o tom. Chtel jsem se te zeptat , jestli mas nejake zkusenosti s cyklofosfamidem a natvuj nazor. Ja resim, jestli dat nadeji paleo diete a tuhle malou chemoterapii odkladat jen co to bude mozne.

Jeste jednou dekuju za tvoje informace, Martin

Já mám Crohna a podle toho co píšeš jsi na tom oproti mě poměrně líp než já.Mě to napadlo jako doprovodnou nemoc ještě i páteř,klouby.Chodím jen s ortézou a pevným krčním límcem.Léčbu už taky skoro vyčerpali.Ale mě by odstranění střeva nepomohlo.Medrol mám v plné míře taky,ale zřejmě přes ty silné průjmy ani moc vedlejšáků nemám,kromě toho řídnutí kostí,které se ale snad povedlo podchytit a už se to pár let nemění.Já tedy tu bolest už přestala zvládat,musím být na opiátech.Jsem v plném invalidním důchodu,nejsem schopná se o sebe starat úplně sama,jsem odkázána stále na druhých.Prý mám jeden z nejtěžších druhů Crohna.Nemluvě o píštělích.Ale nevzdávám se naděje,že jednou bude líp.Tak hlavu vzhůru!!!Ač bojuješ,mám ze článku pocit že to těžce psychicky neseš.Držím pěsti a a přeji co nejmíň průjmů a křečí ;-)
Gratuluji a přeji aby to vse vydrželo. Mám ty samé problémy a musím rict že jsem načerpal novou inspiraci. S pozdravem. Mirek
Já mám sice problémy jiné, nicméně náhodou jsem narazila na tento Váš článek.
Klobouk dolů. Když se nad tím zamyslím, něco na tom určitě bude.
Máte můj obdiv, jak se přes všechny obtíže dokážete nadnést nad věcí.
Držím Vám palce
hromada slaniny
- co to je, pul kila?

Obcas kvalitni uzeniny
- tak to si neumim moc predstavit, z čeho je vyrobena, ta z řetězců obsahuje takove toxické sragory, doporucuji obcas precist etiketu... A ta od řezníka - tam ani slozeni NEZNATE! A kdyz uz si vynutí té na farmář svych trzích etiketu slozeni, tak se pak nestacite divit

Zkus treba na pul roku nasadit jidlo (i kdyz nevim v Jakem objemu se stravujes) bez ec sraček

Dobrý den pane Máro, jsem momentálně v nemocnici s Ucerózní kolitidou a chtěla bych Vás požádat o radu a podporu s dietou. Mohl by jste mě prosím soukromě kontaktovat na mém emailu, který výše uvádím? Děkuji. S pozdravem Lucka
Zajímalo by mě jak se Vám daří nyní, zda-li berete kortikoidy. Mě zbývá pár měsíců do operace, mám poslední šanci a nevím jestli ji mám věnovat zrovna této dietě. Máte s tím někdo zkušenosti? Děkuji všem
Mám rozepsaný další díl, ale priority jsou teď bohužel někde jinde. Abych ale představu, před rokem jsem začal opět experimentovat a zkoušel jsem jíst trochu "normálně" - více cukru, občas chléb nebo těstoviny a relaps se vrátil. Takže návrat k paleo a low-carb (a kortikoidům) a po pár měsících jsem zase bez léků a OK. Čili to zafungovalo i podruhé.
Děkuji za odpověď. Pokud ale berete kortikoidy, není možné, že se jednalo o standartní remisi a následný relaps, který přeléčily kortikosteroidy? Děkuji
mám právě tak asi jeden pokus a vůbec nevím jakou dietu zvolit. je al epravda že hodně bílkovin pomlže střevům s výměnou poškozené tkáně, o tom jsem už četl...
ještě sleduji Vaše pořady a hledám si informace, kolik času myslíte že trvá, než bude mít paleo dieta efekt a nemůže mi uškodit, pokud važím 58 kg (správně bych mel mít 70 minimálně podle výšky), potřebuji spíše přibrat. děkuji pane Mára
@Patrik Určitě ano! Bez kortikoidů bych pravděpodobně relaps nezvládl. Ale podívejte se do historie a uvidíte, že kortikoidy pro mě před několika lety přestaly úplně fungovat. Stejně jako biologická léčba. Vtip je v tom, že nyní, když se dostanu do relapsu, jsem schopen kombinací kortikosteroidů a diety se z něj dostat. To dříve pro mě nebylo možné.
Já sem taky schopný se dostat z relapsu pomocí kortikoidů, bohužel když je vysadím, relaps se vrátí a to je důvod, proč mě chtějí poslat na operaci...pomáhá mi kouření ale jen pomáhá, nestačí to na dlouhodobou remisi. Pokud někdo víte o nějáké nové léčbě UC, budu rád. Já vím pouze o léčbě tenkohlavcem prasečím který je ve fázi klinické studie v Praze, bohužel ale jen pro pacienty c crhonem...
...a zmíněnou dietu jste zkoušel na udržení remise? Mě pomáhá, když z ní nesklouznu ke starým návykům.
mimochodem, tady je potvrzení, že tento přístup (strava), je správný - http://t.co/kflDhwEaoJ
paleo nízkosacharidovou dietu sem při vysazení kortikoidů nezkoušel...problém je, že ta dieta má hodně masa a zeleniny, a já zeleninu skoro nejím teď, jen mrkev celer petržel brambory květák vše dušené a ideálně mixované, nedokážu si představit co by mi udělal salát třeba.. článku moc nerozumím, nevím co je mikrobiom. jinak děkuji za Vaše reakce.
Jen doplním, nejde primárně o maso, spíše o tuk. Nizkosacharidova dieta nahrazuje uhlovodany tukem, nikoliv bilkovinami. Ad zelenina, ja v 90 procentech jim pouze varenou/grilovanou zeleninu, syrovou minimálne, nedela mi dobre.
je pravda že i pan doktor Lukáš říkal, že některým pacientům vysazení cukrů a pečiva pomáhá...nedokážu si ale představit co bych jedl, když né pečivo. Koukal jsem na nějáký paleo recepty ale stejně jsem to zabalil. je problém že nevím co jíst. Prostě z ovoce banány, jablka, hrušky, ořechy ty ne- ty nemůžu to by bolelo :-), zelenina teda nějáká dušená a grilovaná plus plátek masa tučného k obědu nebo večeři a k snídani vejce tedy?
u všech diet mám velký problém s jídelníčkem že nevím co jíst... :-(
Petře, zkoušel jste psychosomatiku? Jsou to neuvědomělé sebedestruktivní programy, na které reaguje imunitní systém.Je to v psychice- jak píšete, umíte si přepínat mozek do programu, který "neřeší" - tělo pak řeší za vás. U nás už funguje psychosomatická klinika- jména Poněšický, Chvála, Trapková, publikujou, google.Mám "jen" celiakii, ale vlastně stejný problém, snažím se to řešit na téhle úrovni- není to rychlé řešení, ale jsem přesvědčená, že správné. Přeju hodně zdraví, dáša
Rád bych zde nabídl jeden přípravek k léčbě ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby, který se začal vyrábět začátkem letošního roku a velmi se osvědčil. Více informací v léčitelském blogu Jiřího Gutknechta, kde se také v nejbližších dnech objeví první ohlasy zákazníků.
Příteli diagnostikovali pár měsíců zpět Crohnovu chorobu, od soboty jsme oba na whole30. Vidí v tom velkou naději a doufám že Tvůj článek ho v ní jenom podpoří. Já naštěstí zatím větší zdravotní problémy nemám, spíš mín těch menších, ale po 2,5 dni můžu určitě říct že se cítím mnohem líp a asi právě takhle chci žít =) Díky za tento článek!
Dobrý den, článek je výborný, mám úplně stejný průběh nemoci jako autor, tudíž to zkusím :) A uvidíme :) Díky
Dobrý den, díky za článek. Mohl by jste mi prosím poradit, proč jste se rozhodl vyzkouset Paleo před SCD? Chci z jednou z těchto diet začít, tak uvítám radu. Děkuji
Jenom tip na přemýšlení pro všechny, kdo nabízejí chlorellu, protože posiluje imunitu - UC, Crohnova nemoc, celiakie - to jsou autoimunitní onemocnění. Čili "samopal" vaší imunity se obrátil proti vlastnímu tělu. Pokud ze "samopalu" udělám "dělo" tím, že si imunitu posílím - opravdu si v takovém případě pomůžu?
Petře, přemýšlejte v širším kontextu, nejsme už poloopice a není nás tu už jen pár milionů, dovedete si představit lidstvo, které jí převážně maso a tuky? už tak likvidujeme planetu, tím jak "hospodaříme" na svěřené půdě naší matičky- jsme všichni dohromady jeden organismus, jako bunky tvoří naše těla tak my tvoříme jeden celistvý organismus PLANETY ZEMĚ - hledejte dál, hledejte jak myšlenky a zvuky programují vodu, jak programujeme své jídlo a sami sebe, jaký máte potlačený vztah k sobě, co nemůžete ve vztahu k sobě strávit co odmítáte,co vás "zanítí"- co znamená tlusté střevo v psychosomatice.... Jsme jen vibrující energie...všechny nemoci začínají na úrovni myšlenek - nedovedu si představit, jak maso z týraných zvířat ve velkochovech může přinést léčivou vibraci do vašich střev...taky mám autoimunitní nemoc- celiakii a přicházím na to, že je to pocit viny a strachu, který vznikl už v prenatálu převzetím od matky a nabalil se ještě několika traumaty s ohrožením života v dětství.Dítě vnímá jako ohrožení života i třeba banální situaci, protože je závislé a křehké....hledejte dál, Petře, všichni jsme na cestě....
Nechtěl byste zkusit tento přípravek? http://jirigutknecht.blog.cz/1402 V jednom případě se skvěle osvědčil, i když to nebylo u mé zákaznice, a jeho požití nakonec nebylo ani tak složité, jak se na první pohled zdálo
20 visitors upvoted this post.